Vyvolají strach. Kyberšmejdům pošlete peníze a ještě máte pocit, že bojujete se zločinem, varuje expertka

Podvodníci se pokoušejí prolomit internetové bankovnictví, ale nedaří se jim to. Zjistili tak, že efektivnější jsou útoky na emoce. Je lepší lidi vystrašit, nechat je zamilovat se přes internet, vyvolat v nich vidinu bohatství u investic. Nakonec jim oběti posílají peníze vlastně dobrovolně. A vůbec netuší, že je to podvod. Technika sociální manipulace dnes tvoří u finančních podvodů až osmdesát procent úspěšných podvodných praktik.

Podvodníci prostě útočí na citovou oblast člověka, což je velmi chytré. Bankám se s tím velmi těžko pracuje. Manipulátoři vynakládají obrovské úsilí, aby k sobě oběť připoutali. Vytvoří si s ní vztah.

Stává se, že vědí, komu volají. Znají některé konkrétní soukromé údaje, které se jim podařilo získat z hůře chráněných webů, databází hotelů, e-shopů a tak dále. Čísla, která volají, jsou ale většinou náhodná. Generuje jim je nějaký bot (počítačový program - pozn. red.) z databáze či kombinací čísel. Manipulátor už jen volá.

Jedete třeba autem a najednou zazvoní telefon, na kterém se někdo představí jako pracovník kybernetické bezpečnosti z banky. A zeptá se, jestli jste včera posílal nebo posílala dvě stě tisíc korun do zahraničí. Když odpovíte, že ne, řekne, že vám musí pro jistotu zablokovat účet. A aby vás ochránil, musíte mu nadiktovat své přístupové údaje k účtu včetně hesla do bankovnictví. Také dodá, že už to vyšetřuje policie.

Tím ve vás vyvolá strach a znejistíte. Takže se s ním začnete bavit, protože chcete situaci vyřešit. Věříte, že je to bankéř, který zachraňuje vaše peníze. Oběti se dostávají i do šoku a zpětně při vyšetřování podvodu se teprve rozpomínají, co jim pachatel po telefonu říkal.

Tady bych dodala, že pravý bankéř nikdy nevyzvídá citlivé údaje od klienta po telefonu. Ale zmanipulovaný člověk si není schopen tohle racionálně uvědomit, spolupracuje a celou dobu plní pokyny pachatelů.

Pokud nejste vycvičen odolávat velkému stresu, podlehnete tlaku, ani nevíte jak. Manipulátoři jsou dokonce vůči vám „ohleduplní a slušní“. Třeba vám řeknou, zda nemůžete někde v klidu zastavit a situaci s nimi dořešit. Mění mezi sebou role. Nejdřív volá falešný člen kybernetické bezpečnosti, pak podvodný bankéř, poté falešný policista. A je to sehrané trio podvodníků, kteří vystupují velice profesionálně. Střídáním rolí se snaží držet si oběť pod kontrolou a také ji vyčerpat, aby poslouchala.

I když je člověk vysoce racionální a vzdělaný, lekne se, když mu někdo sdělí, že by mohl přijít o peníze. A ztrácí ostražitost.

Takže podvodník se třeba ohlásí, že je z ČSOB nebo Komerční banky. A když oběť odvětí, že má ale peníze u Spořitelny, dozví se, že špatně slyšela: „Ale já jsem neříkal Komerční banka, pane, já jsem říkal Česká spořitelna. Asi jste se přeslechl.“ Oni se spoléhají na to, že jsou lidé zmatení a vůbec nevědí, co řekli před minutou.

Česká bankovní asociace uvádí, že podvodu je náchylný podlehnout zhruba každý desátý člověk. Pokud se oběť chytí a rozpovídá se, je náchylnější uvěřit předkládanému příběhu.

Záleží na tom, jak jste celkově odolní vůči stresu a nátlaku. Pak to také hodně závisí na tom, co zrovna děláte ve chvíli podvodného telefonátu. Zde nejedete pozdě pro děti, zda za sebou nemáte stres v práci, jestli vás právě nerozčílila nějaká situace, jestli nejste unavení.

Ano, další varianta je, že člověku řeknou, aby určitě zašel na pobočku, vybral si hotovost a vložil ji do bitcoinmatu. Nebo ho vyzvou, aby peníze poslal na chráněný účet, který je zřízen na ochranu klientů v takovéto situaci. To je samozřejmě nesmysl, jedná se o účet pachatele.

U výběru hotovosti podvodník, vydávající se například za policistu, podváděného třeba přesvědčí, aby si nechal zapnutý telefon, až si půjde peníze z účtu vybrat, lhal na pokladně a naslouchal instrukcím. Podvodník tvrdí, že případ a svědectví jeho oběti jsou součástí vyšetřování organizovaného zločinu a musí se to nahrávat.

Podvádění pak mají dokonce pocit, že spolupracují s policií a podílejí se na odhalování zločinu. Nebo se bojí neposlechnout, protože jim pachatel řekne, že by mařili vyšetřování a za to by si mohli jít taky sednout. Podvodníci se připravují a jsou schopni vytáhnout další scénář a improvizovat.

No například proto, že už oběť zcela žije v tom smyšleném příběhu. Má kvůli naléhání podvodníků pocit, že skutečný bankéř nebo policista v něčem jedou. A drží se původního pokynu.

Nejhorší je, že když jste uprostřed manipulace, už se to skoro nedá zastavit. Je to něco podobného, jako kdybyste si potřebovali kýchnout. Také to většinou nezastavíte. Oběť je zmanipulovaná, bojí se, zachraňuje své peníze. Už s ní přece mluvila „policie“, už s ní mluvili z „bezpečnosti transakcí“. Takže přece nebude poslouchat neznámého člověka na ulici, který ji přemlouvá.

Kdybych měla poradit, tak když vám někdo zavolá a vy máte z telefonátu strach a cítíte nátlak, zkuste to hned zastavit. Položte telefon a rozmyslete se, případně zavolejte komukoliv blízkému a poraďte se s ním. Nejlepším řešením je samozřejmě ihned zavolat na oficiální linku banky, přes její aplikaci banky nebo zajít na pobočku a ověřit si, zda je vše v pořádku.

U manipulativních podvodů ale nejvíce zabírá promluvit si s někým, komu věříme. Pak získáme nadhled nad situací a hlavně svými emocemi, které manipulátor vyvolal.