Článek
Takřka polovina všech zachycených detekcí (45,07 %) připadá právě na Rusko. Je to dáno tím, že především v tamních chudých lokalitách ještě uživatelé hojně používají zastaralý operační systém Windows XP, který byl proti škodlivému kódu WannaCry nejvíce zranitelný.
Druhou a třetí příčku pak zaujaly Ukrajina (11,88 %) a Tchaj-wan (11,55 %). Ostatní státy, které se dostaly v žebříčku nejpostiženějších zemí do první desítky, měly podíl tak v řádech jednotek procent. Šlo například o Egypt, Indii či Filipíny, jak ukazuje tabulka níže:
| Deset států, kde se virus WannaCry šířil nejvíce |
|---|
| 1. Rusko (45,07 %) |
| 2. Ukrajina (11,88 %) |
| 3. Tchaj-wan (11,55 %) |
| 4. Filipíny (2,95 %) |
| 5. Egypt (2,38 %) |
| 6. Irán (2,16 %) |
| 7. Indie (1,69 %) |
| 8. Thajsko (1,55 %) |
| 9. Itálie (1,19 %) |
| 10. Turecko (1,06 %) |
| Zdroj: Eset |
Na Slovensku více než v Česku
Česká republika skončila v přehledu s podílem 0,15 % až na 52. místě. Sluší se nicméně podotknout, že spodní příčky měly velmi podobný podíl až prakticky do konce žebříčku, který obsahovat 150 států. Například sousední Slovenko však na tom bylo hůře – virus WannaCry tam měl podíl 0,26 %.
V Česku byly přitom infikovány stovky strojů. „Podle našich údajů počet infekcí překonal číslovku 620,“ uvedl na dotaz Novinek Pavel Bašta, bezpečnostní analytik Národního bezpečnostního týmu CSIRT.CZ.
S ohledem na množství infekcí v zahraničí to však bezpečnostní experti považují za úspěch. „České republice se tato aktuální kampaň prakticky vyhnula. Zaznamenali jsme velice nízký počet detekcí. Rovněž jsme do této chvíle nezaznamenali zasažení ani žádné významné instituce, které by byly alespoň částečně tímto druhem malware ochromeny,“ řekl Robert Šuman, vedoucí pražského detekčního a analytického týmu společnosti Eset.
„Důvody, proč se WannaCry v tuzemsku nešířil více, jsou v tuto chvíli známé dva. Tím prvním je velmi brzká detekce této hrozby, která zamezila větším škodám. Tím druhým je, že Česká republika pravděpodobně nebyla primárním cílem tohoto útoku,“ dodal Šuman.
Piráti si moc nevydělali
WannaCry – první i vylepšená druhá generace – útočí úplně stejně jako ostatní vyděračské viry, které jsou označovány souhrnným názvem ransomware. Nejprve tedy škodlivý kód pronikne do počítače, pak jej uzamkne a zašifruje všechna data. Za jejich zpřístupnění následně počítačoví piráti požadují výkupné.
Tom Bossert, bezpečnostní poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, již dříve uvedl, že tento vyděračský virus vydělal kyberzločincům méně než 70 000 dolarů. Tedy v přepočtu bezmála 1,7 miliónu korun.
S ohledem na množství nakažených počítačů je nízká částka. Vzhledem k tomu, že kyberzločinci požadovali výkupné zhruba 7300 Kč, je velmi pravděpodobné, že drtivá většina postižených uživatelů se rozhodla nedat počítačovým pirátům ani pětník.
Co je ransomware? Každý třetí člověk to neví
Vyděračské viry, které jsou často označovány souhrnným názvem ransomware, patří několik posledních měsíců k těm nejzávažnějším hrozbám. Přesto každý třetí člověk neví, co slovo ransomware vlastně znamená. Tedy ani to, že jde o počítačového záškodníka. Vyplývá to z průzkumu antivirové společnosti Eset.
Průzkum se uskutečnil v USA a Kanadě, přičemž se ho dohromady účastnilo více než tři tisíce lidí. Třetina z nich odpověděla, že vůbec neví, co slovo ransomware znamená.
Bezpečnostní experti jim vysvětlili, že jde o škodlivé kódy, které uzamknou počítač, zašifrují data a za jejich zpřístupnění požadují výkupné. To by však 85 % lidí nebylo ochotných zaplatit. Raději by o takto uloupená data přišli.
Zajímavá je také informace o tom, jak si lidé svoje data chrání. Rovných 31 % dotázaných totiž uvedlo, že soubory uložené v počítači vůbec žádným způsobem nezálohují. A to ani fotografie či videa. V případě útoku vyděračského viru by tak o svá data nenávratně přišli.