Článek
Před těžařskými viry varovali bezpečnostní experti v uplynulých týdnech již několikrát. Pokaždé přitom poukazovali na to, že tempo, jakým se tyto škodlivé kódy šíří, je nezvykle rychlé.
Teprve nyní však byla zveřejněna konkrétní čísla. A jsou skutečně alarmující, ukázalo se totiž, že v prosinci loňského roku došlo k prudkému nárůstu malwaru těžícího kryptoměny. Výzkumníci společnosti Check Point uvedli, že škodlivé kódy těžící kryptoměny ovlivnily v prosinci 55 % organizací po celém světě.
Bezpečnostní experti navíc zjistili, že kódy pro těžbu kryptoměn byly záměrně vkládány i do některých velmi navštěvovaných a známých webových stránek, zejména zaměřených na streamování médií a sdílení souborů, aniž by o tom uživatelé byli informováni.
Nejrozšířenější těžařské viry
Z prvních třech míst v žebříčku nejrozšířenějších počítačových hrozeb, obsadily hned dvě příčky právě těžařské viry. Konkrétně šlo o nezvané návštěvníky CoinHive a Cryptoloot. [celá zpráva]
CoinHive byl navržen pro těžbu kryptoměny monero bez souhlasu uživatele. Tento škodlivý kód implantuje JavaScript, který využívá procesor koncových uživatelů a negativně ovlivňuje výkon stroje těžbou kryptoměn. Kyberzločinci mohou využít pro těžbu kryptoměn až 65 % celkových zdrojů CPU koncového uživatele, aniž by o tom věděl.
Malware Cryptoloot funguje velmi podobně. Využívá výkon procesoru nebo grafické karty pro těžbu různých virtuálních mincí, které mohou následně počítačoví piráti směnit za skutečné peníze.
„Uživatelé stále častěji nedůvěřují vyskakujícím oknům a bannerové reklamě a využívají software pro blokování reklam, takže webové stránky více a více využívají jako alternativní zdroj příjmů těžbu kryptoměn. Ale často bez svolení a upozornění uživatelů, jejichž stroje jsou pro těžbu využívané,“ prohlásil Peter Kovalčík, SE Manager ve společnosti Check Point.
Rostoucí kurzy lákají i piráty
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.
Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.
Popularitě nejrůznějších kybernetických měn nahrává kromě rostoucích kurzů také fakt, že virtuální mince je možné těžit na počítačích pomocí speciálního softwaru.
Daný program používá předem nastavené výpočty, jejichž výsledkem je zisk virtuálních mincí. Za ty je pak možné klidně nakupovat prakticky cokoliv.
Jenže právě toho jsou si vědomi také počítačoví piráti. Ti stále častěji instalují podobný software do cizích počítačů místo klasických virů. Podobně zotročené stroje pak kyberzločincům vydělávají peníze, aniž by o tom majitelé počítačů měli ponětí.
„Navíc kyberpodvodníci se ve snaze maximalizovat zisk snaží využít nástroje pro těžbu kryptoměn a získat ještě více z výpočetního výkonu uživatelů ve svůj prospěch. Je pravděpodobné, že v příštích měsících bude tento trend ještě výraznější,“ dodal.