Článek
Nezvaného návštěvníka lidé nejčastěji pouští do počítače sami, těžařské viry se – podobně jako další škodlivé kódy – často šíří prostřednictvím nevyžádaných e-mailů, jako odkazy na sociálních sítích či prostřednictvím falešných stránek.
Když důvěřivci skočí kyberzločincům na lep, mohou si po rozkliknutí takových podvodných stránek stáhnout do počítače škodlivý virus. Často pod vidinou snadného výdělku či nějakého zajímavého videa.
Jak upozornili bezpečnostní experti ze společnosti Sophos, těžařské viry ale mohou číhat také na legitimních webech. „Kryptomineři se mohou nabourat do serverů a potají tam přidat kryptominingový kód založený na prohlížeči, napsaný v JavaScriptu, který bude těžit, kdykoliv někdo navštíví vaše webové stránky,“ zdůraznil odborník Sophosu Patrik Müller.
Těží každý, kdo se připojí
Ještě zákeřnější pro uživatele je, pokud se těžařské viry ukrývají ve veřejných wi-fi sítích. „Existuje dokonce otevřený nástroj zvaný CoffeeMiner, který vnáší škodlivý kryptominingový kód do provozu wi-fi. Stačí připojit své kryptominingové ID a výdělky se ke kryptominerovi jen hrnou,“ přiblížil technickou stránku věci bezpečnostní expert.
Zjednodušeně řečeno tak dávají uživatelé vydělat útočníkům pokaždé, když se k infikované síti připojí. Kromě webových stránek se totiž spustí zmiňovaný CoffeeMiner, který začne vytěžovat výkon daného počítače k těžbě virtuálních mincí, a to pochopitelně bez vědomí uživatele.
Když podobným způsobem zapojí do těžby kyberzločinci dostatek počítačů, mohou si přijít na opravdu slušné peníze.
Hlučné chlazení, pomalý operační systém
Podobných těžařských virů přitom existují podle nejstřízlivějších odhadů stovky. Uživatelé by se tedy před nimi měli mít rozhodně na pozoru. Zpozornit se vyplatí ve chvíli, kdy je chlazení počítače příliš hlučné, nebo je celý stroj nezvykle pomalý – právě v takových případech na jeho pozadí zpravidla pracují těžařské viry.
Jak se těží virtuální mince
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.
Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.
Pomocí speciálního softwaru může virtuální mince těžit kdokoliv. Je však k tomu zapotřebí extrémně výkonný počítač, kvůli čemuž se v domácích podmínkách běžným uživatelům – i s ohledem na energetické nároky – těžba již příliš nevyplatí.
Jenže možností těžby jsou si vědomi také počítačoví piráti. Ti stále častěji instalují podobný software do cizích počítačů místo klasických virů. Podobně zotročené stroje pak kyberzločincům vydělávají peníze, aniž by o tom majitelé počítačů měli ponětí.
Běžné antiviry si s některými verzemi těžařských virů neporadí, vhodnější je proto používat sofistikovanější aplikace, které dokážou odhalit i webové útoky a další maskované aktivity kyberzločinců.
