Článek
Když neznámá žena v telefonu nabízela nečekaný finanční příspěvek, oslovená důchodkyně byla nedůvěřivá a odmítla. Nabídka byla totiž podmíněna zaplacením aktivačního poplatku ve výši 2500 korun.
„O den později ovšem seniorku po telefonu oslovil neznámý muž s tím, že nezaplatila aktivační poplatek, a tak jí nemůže vyplatit přislíbený příspěvek určený důchodcům ke zlepšení životní úrovně. To už seniorka uvěřila a aktivační poplatek uhradila okamžitou platbou,“ uvedla policejní mluvčí Andrea Muzikantová.
O den později seniorku muž opět kontaktoval a sdělil jí, že poplatek má uhrazený a nic nebrání vyplacení slibovaného příspěvku z evropských fondů. Ženě nabídl milion korun, ta s nabídkou souhlasila a podle jeho pokynů si nainstalovala do počítače program, který umožnil muži vzdálený přístup.
„Na ploše počítače se jí objevila stránka připomínající její internetové bankovnictví, na které se kromě jejího zůstatku zobrazil i slibovaný milion korun. Během hovoru seniorce sdělil, že svoji práci odvedl a teď je na řadě ona. Po ženě požadoval zaslání 200 tisíc korun na účet ve třech různých částkách. Poslední třetí platba byla bankou zablokovaná, z účtu poškozené tedy neodešla, nicméně seniorka přišla o téměř 150 tisíc korun,“ dodala Muzikantová.
Případ nyní šetří policisté z Dobrušky pro podezření na podvod a neoprávněný přístupu k počítačovému systému a zásah do něj. Neznámému pachateli hrozí trest odnětí svobody až na 5 let nebo peněžitý trest.
S podvody se roztrhl pytel
Jak Novinky.cz upozornily již dříve, s podobnými podvody po telefonu se v posledních týdnech doslova roztrhl pytel. Není přitom pravidlem, že by se podobně nechali nachytat pouze senioři, jak dokazuje případ 34leté Petry Č. Té volal podfukář, který se představil jako kriminální policista.
„Někdo si chce vaším jménem vzít v bance úvěr 300 tisíc, ale zachytili jsme to – nyní však potřebujeme vaši součinnost,“ tvrdil podfukář v telefonu důvěřivé ženě. Té nedávno technik zapojoval internet v bytě, tak se vyděsila, že jí musel podstrčit společně s předávacím protokolem plnou moc a nyní si na ni chce vzít úvěr. „Nechápala jsem, jak je u Vodafonu něco takového možné,“ prozradila Novinkám Petra Č.
Z nastalé situace byla natolik vyděšená, že v hovoru pokračovala. Naštěstí podvodník z „kriminální policie“ po ní v tu chvíli žádné detaily nechtěl. Evidentně si oběť připravoval na další útok, chtěl totiž vše dořešit až v druhém telefonátu.
Hlavně nepanikařit
Místo toho, aby se Petra Č. nervovala možným dluhem a čekala na další hovor, začala vše řešit s operátorem Vodafonu. Díky tomu zjistila, že šlo o podvod.
Kdyby to neudělala, patrně by z ní podfukář při druhém pokusu vytáhl všechny informace, které by potřeboval. V horším případě klidně i peníze.
Z řádků výše je patrné, že nátlak podfukářů stoupá, stejně jako jejich um vytáhnout z vyděšených lidí to, co potřebují. I v nepříjemných situacích by však lidé měli vždy zachovat chladnou hlavu, nepanikařit a při sebemenších pochybnostech telefonát položit – následně mohou sami zavolat do banky či na policii, díky čemuž budou vědět, že skutečně nevolají s podvodníkem.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
