Článek
Bezpečnostní experti již delší dobu varují, že podvodné telefonáty jsou neustále bobtnající problém. Před tzv. vishingem varují opakovaně i banky, které se tak pochopitelně snaží chránit své klienty před vybílením účtu. Nejnovější vlnu podvodů nyní zmapovala Česká spořitelna.
„Falešní investiční poradci přicházejí s čím dál propracovanějšími způsoby, jak vás nalákat na vysoké zhodnocení v podobě investic do kryptoměn či akcií velkých společností, jako je třeba ČEZ nebo Agrofert,“ varovali pracovníci spořitelny.
Ti poukázali zároveň na to, jak se taktika útočníků změnila. „Novinkou je snaha přesvědčit vás, abyste při kontaktování vlastní bankou neříkali pravý důvod transakce,“ varovali pracovníci banky.
Vishing je na vzestupu. Podvodníci oberou o peníze i ostražité uživatele
Zachovat chladnou hlavu
Důvod je nasnadě, podezřelé transakce totiž zpravidla bankovní domy v Česku zablokují a kontaktují majitele účtu, aby se ujistily, že nejde o žádný podvod. Pokud ale podvedení lidé nepřiznají, že jde o investici, banka nemusí takový pokus zachytit.
Důležité je, aby lidé zachovali při podobných telefonátech chladnou hlavu. S nikým by neměli sdílet přístupy a hesla ke svému účtu nebo k platební kartě. Stejně tak by neměli nikdy instalovat jakékoliv programy do svého počítače nebo telefonu na základě telefonního hovoru, může jít totiž o software pro ovládání PC na dálku. Pozor by si měli dávat také na to, s kým doopravdy komunikují a co komu potvrzují.
Podvodníci totiž dnes již bez větších obtíží zvládnou podvrhnout oficiální telefonní čísla konkrétních institucí, jde o tzv. spoofing. Uživatelé se tak mohou snadno nechat zmást a mohou si myslet, že mluví například s pracovníkem banky. Při sebemenším podezření je tedy vhodnější telefonát ukončit a zavolat na infolinku své banky či jiné finanční instituce sám.
Když už chtějí lidé finance investovat, je vhodné si opakovaně ověřit, kam peníze posílají. Příslib pohádkových zisků by měl být varovným impulsem, proč s transakcí nepospíchat a raději opakovaně ověřit, kam budou vaše peníze směřovány. S největší pravděpodobností totiž půjde o podvod.
Krok za krokem: Jak pracují investiční podvodníci
Reklama na internetu nebo falešný poradce po telefonu nabízí výhodný nákup akcií či kryptoměn.
Může zneužívat jména známých osobností nebo firem (např. nedávno došlo k zneužití u jmen jako Petr Pavel, Petr Fiala, Leoš Mareš, ČEZ, Agrofert a další).
Pokouší se vás přesvědčit, abyste si začali posílat peníze na investiční účet, nebo vám rovnou nabídne pomoc přes program nebo aplikaci, kterou si máte stáhnout do vašeho zařízení. Ve skutečnosti získá vzdálený přístup k ovládání vašeho bankovního účtu.
Upozorní vás, že se banka pokusí platbu zastavit. Bude vás nutit k tomu, abyste tyto investice zatajili před svou bankou, zapřeli pravý důvod transakce a vymysleli jiný a uváděli nepravdivý popis účelu platby (např. dovolená aj.). Cílem je zabránit, aby se bance podařilo podvodnou transakci včas zablokovat a vaše peníze zachránit.
Zdroj: Česká spořitelna
Desítka případů a škoda za milion
Jihomoravská policie jen v tomto týdnu popsala hned deset případů s podvodnými bankéři, kdy lidé přišli dohromady o milion korun. „O skoro tři sta padesát tisíc korun přišel pětapadesátiletý cizinec bydlící v Brně. K možnému zajímavému výdělku ho přilákal podvodný inzerát na investici do akcií počítačové společnosti. Během čtvrt roku posílal přesně podle pokynů podvodných bankéřů různé částky na různé účty,“ popsal jeden z podvodů Malášek.
Problém nastal ve chvíli, kdy chtěl cizinec zisk z na první pohled velmi úspěšného investování převést na svůj bankovní účet. V tu chvíli totiž falešní bankéři přestali komunikovat. Muž se proto v pondělí obrátil na policii.
Nebyl přitom zdaleka tím jediným, kdo se nechal napálit. „Hodně podobný scénář se odehrál na Hodonínsku. Sedmadvacetiletý muž se rozhodl investovat do kryptoměn,“ konstatoval policejní mluvčí.
„Za pomoci podvodného bankéře nainstaloval do počítače potřebné programy a umožnil jeho vzdálenou správu. Pak už jen napomáhal bankéři v zajímavých obchodech. Když zjistil, že nakoupená kryptoměna byla převedena na neznámý účet, pochopil, že byl podveden. Z jeho účtu zmizelo skoro dvě stě tisíc korun,“ popsal průběh podvodu Malášek.
Další příběhy podvedených lidí naleznete v našem dřívějším článku:
Desítka případů a škoda za milion. Podvodní bankéři se na jihu Moravy činili
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Anketa
Podvodníci jí vybílili účet. Stačil jeden neopatrný klik
