Článek
Počítačové viry, které by byly schopny proniknout třeba do centrál dodavatelů energie a provozovatelů sítí a tam manipulovat s dodávkami nebo dokonce způsobit výpadek, jsou brány jako stále vážnější hrozba. Ani možnost odcizení dat - zejména ve světle hackerských útoků na síť berlínského Spolkového sněmu v polovině května - není radno podceňovat.
„Starý dobrý svět, v němž byl centrální dispečink energetické sítě zcela izolován, už neexistuje," vysvětluje německé sdružení komunálních služeb (VKU), které zastupuje i řadu městských podniků.
„V posledních letech nastala v mnoha oblastech nejistota. Organizovaný zločin, ale i možný teroristický útok na síti s cílem sabotovat zásobování energiemi, už není za vlasy přitaženou pesimistickou vizí: „Hackeři jsou často mnohem schopnější než dřív," tvrdí VKU.
Zranitelné jsou banky, letecká doprava či média - jako naposledy napadená francouzská stanice TV5 Monde. V německém energetickém sektoru se ale zatím žádný větší incident nestal. Přesto už v půli roku 2014 informovala bezpečnostní počítačová společnost Symantec o hackerské skupině s názvem Dragonfly, které se podařilo propašovat do systémů západních provozovatelů energetických a potrubních sítí škodlivý software, s nímž byla schopna na dálku ovládat třeba větrné elektrárny nebo spalovny biomasy. Jejich akce byla tenkrát rychle a včas odhalena.
Velké dělo děsí bezpečnostní experty
Vrásky na čele bezpečnostním expertům dělají v poslední době také čínští hackeři. Už nějakou dobu používají sofistikované technologie, které jim umožňují efektivně cenzurovat internet. V uplynulých týdnech se ale v jejich arzenálu objevila i kybernetická zbraň, jež si díky svým obřím rozměrům vysloužila přezdívku Velké dělo.
Tato kybernetická zbraň v podstatě představuje útok typu Distributed Denial of Service (DDoS), při kterém se velké množství počítačů začne připojovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla takový nápor nezvládne a přestane uživatele obsluhovat.
Jisté je to, že Velké dělo může s ohledem na svou velikost zasáhnout prakticky libovolný cíl na internetu. A i větší weby a služby, jako jsou například sociální sítě nebo internetové bankovnictví, budou mít co dělat, aby se mu ubránily. [celá zpráva]
Přibývá ukradených či ztracených dat
Bezpečnostní společnost SafeNet ale kromě toho také hovoří o tom, jak přibývá ukradených či ztracených dat - od roku 2013 do loňska jich přibylo o čtvrtinu. Podniky nechtějí, aby krizové scénáře vůbec nastaly, a snaží se jim předejít. Na konferencích se proto pořádají třeba falešné pokusy o hackerský útok a obranné strategie proti nim. Jednotlivé firmy o svých postupech nerady mluví, ale jejich povědomí o rizicích vzrostlo, míní sdružení VKU.
Díky datovému propojení nyní vše lépe funguje, ale bez něj se v případě kybernetického útoku vše rozpadá, a proto se nyní tomuto tématu věnují i politici, podotýká agentura DPA. Ministr vnitra Thomas de Maizière chce například zavést zákonnou povinnost pro podniky, aby okamžitě hlásily jakýkoli internetový útok. Energetické firmy by také měly povinně mít k dispozici analýzu svých slabých míst, aby si byly vědomy, kudy může případný útok přijít.
Hovoří se ovšem také o nedůvěře po odhalení špionáže ze strany amerického Národního úřadu pro bezpečnost (NSA), kde není vyloučeno, že se vztahovala i na výrobce energie. „Podniky jako RWE už musejí mít strach, že takto někdo získal jejich obchodní modely. Tohle bych bral na větší váhu než hackery," domnívá se vydavatel odborného periodika Energie Informationsdienst Heino Elfert.