Článek
Ruku v ruce s rozvojem technologií vzrůstá také počet jejich zneužívání pro zločinné praktiky.
„V roce 2014 jsme zaznamenali nárůst případů kybernetické kriminality o 4300 proti roku 2011, kdy jich evidujeme 1100,“ upozornil na konferenci výkonný ředitel Národního centra bezpečnějšího internetu Jiří Palyza, podle kterého se nadále očekává rostoucí trend v této oblasti.
Kybernetická kriminalita v sobě zahrnuje pestrou škálu nezákonného jednání od technologických špionáží a krádeže dat až po zneužití osobních údajů.
V hledáčku kyberšmejdů senioři a nevidomí
Novinkou posledních let jsou ale podle Palyzy útoky zacílené na seniory a postižené. V případě první skupiny hrozí útoky tzv. kyberšmejdů, což je de facto internetová mutace prodejců, kteří manipulativním, až agresivním způsobem vnucují špatně se bránícím a zranitelnějším občanům produkty ke koupi.
„Snaží se obchodně agresivním způsobem manipulovat seniora k tomu, aby nakoupil zboží, které v podstatě nepotřebuje,“ popsal pro Novinky Palyza. Podvodníci podle něj mohou například seniory přimět k souhlasu s nevýhodným splátkovým kalendářem, jehož skutečné podmínky jsou psané malým písmem.
Na seniory často cílí také tzv. phishing, kdy jsou lidem doručovány podvodné žádosti nebo výzvy s cílem vylákat z nich citlivé údaje. „Jedná se o oslovování spamy, které je v podstatě nutí k tomu, aby sdělili svoje údaje personálního charakteru, v mnoha případech to jsou přístupy k bankovním účtům,“ řekl Palyza.
Agresoři v takovém případě používají například metodu výhrůžky, že pokud daný člověk nezmění své přihlašovací údaje do určité doby, jeho účet zanikne. Dotyčný je pak při pokusu o změnu údajů přesměrován na podvrh elektronického přihlášení, kde poskytne své citlivé údaje. Časté jsou ale také e-mailové výzvy k uhrazení dluhů.
Další zranitelnou skupinou, na kterou novodobí podvodníci míří, jsou postižení lidé, konkrétně zrakově postižení. Kyberkriminálníci v jejich případě cílí na zařízení, která takovým lidem pomáhají zprostředkovat internetový obsah, jejž si kvůli svému handicapu nemohou přečíst. Jedná se například o zařízení pro čtení Braillova písma nebo jiná zařízení, která obsah z obrazovky přenášejí tak, aby jej slabozrací byli schopni přijmout. Pachatelé tedy útočí na takováto příslušenství a pozmění výstupní data tak, že přiměje poškozené poskytnout své citlivé údaje.
Hacknout jde i kardiostimulátor
Nebezpečí může podle Palyzy představovat také tzv. internet věcí, tedy internet v nejrůznějších domácích spotřebičích, jako jsou například chytré ledničky nebo televize. Také jejich prostřednictvím může dojít k vysátí citlivých dat jejich majitelů, varoval Palyza.
Velkým trendem je podle něj sledování a monitoring aktivit lidského těla, neboť roste obliba užívání zařízení k tomu určených. „Je známo, že naprosto jednoduchým postupem lze hacknout kardiostimulátor,“ naznačil případný fatální zásah do elektronického zařízení na těle.
„Dokážete si jistě představit případ, kdy dva jedinci nebudou mít zrovna nejpozitivnější vztah, který se vyhrotí, a místo zbraní dojdou k řeči kyberzbraně, to jest metody, jakým způsobem ovládnout monitoring a vlastní řízení tělesných funkcí, které může být zneužito a které může mít fatální důsledky pro jejich držitele,“ nastínil.
Jak se vyvarovat infikování
Účastníci konference se obecně shodovali, že kybernetické hrozby jsou stále propracovanější a útočníci vynalézavější. Například spam údajně v loňském roce vzrostl meziročně o 250 procent.
U běžného uživatele dochází k infikování nejčastěji prostřednictvím e-mailů nebo internetového prohlížeče. „U běžných uživatelů probíhá infekce tak, že buďto dostanete e-mail s přílohou, která není tím, za co se vydává, nebo navštívíte webovou stránku, která vás infikuje,“ řekl Novinkám odborník na kybernetickou bezpečnost Martin Rehák.
Ohroženi jsou podle něj všichni uživatelé internetu, v závislosti na jejich „druhu“ se ale liší účinky infekce. Pokud se například infikuje obyčejný domácí počítač, dochází nejčastěji pouze k zahlcení reklamou, v nízké míře případů k útoku na bankovní konto.
Jak se proti tomu mají lidé bránit? „Obrana je dvojí. Zaprvé zkuste se bránit primárně prvotní infekci – neotvírejte přílohy v e-mailech od osob, které neznáte. V případě webových infekcí se vyhněte používání plug-inů a Java scriptu na webech, kterým nevěříte a které nenavštěvujete opakovaně a jsou důvěryhodné,“ popsal Rehák.