Hlavní obsah

Škody za 357 milionů a 21 tisíc obětí. Takhle řádí kyberšmejdi v Česku

Policejní statistiky se stále častěji plní případy, kdy kyberšmejdi pod různými záminkami obrali tuzemské uživatele. Nejde přitom o žádné drobné, Česká bankovní asociace (ČBA) upozornila, že jen za první čtvrtletí letošního roku přišli lidé o stovky milionů korun.

Foto: Kacper Pempel, Reuters

Hacker. Ilustrační snímek

Článek

Z dat ČBA je patrné, že kyberšmejdi útočí stále častěji. Během prvních tří měsíců letošního roku totiž bylo napadeno bezmála 21 tisíc klientů tuzemských bank, což představuje v meziročním srovnání pětinový nárůst.

Celková škoda je navzdory tomu nižší, byť jde stále o dechberoucí číslo. Vykutálení podvodníci si totiž v průběhu prvního letošního kvartálu přišli na více než 357 milionů korun.

Za stejné období loňského roku nicméně kyberšmejdi způsobili ještě větší škody, a to o 18 milionů korun.

Spoofing nabírá na síle. Podvodníci cílí na klienty českých bank

Bezpečnost

Kyberkriminalita na vzestupu

Policie již zkraje letošního roku varovala, že kyberkriminalita v Česku je na vzestupu. „V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.

„Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ doplnil Penc.

Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusí přitom útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím telefonních hovorů či reklam na sociálních sítích.

Cílí na klienty bank

Právě ČBA ve čtvrtek varovala, že se množí případy podvodných telefonátů, kdy se kyberšmejdi vydávají za pracovníky asociace. Využívají přitom toho, že ČBA sdružuje většinu bank působících v Česku, například Air Bank, Českou spořitelnu, ČSOB, Fio banku, KB, Monetu, Raiffeisen Banku či Partners Banku.

Právě na klienty těchto finančních ústavů podvodníci při telefonátech cílí, snaží se z nich vylákat citlivé údaje, pomocí nichž by se pak dostali na jejich účty. Prostřednictvím spoofingu navíc dovedou podvodníci podvrhnout zobrazované telefonní číslo, nachytat se tak snadno mohou i jinak ostražití uživatelé.

„Česká bankovní asociace nenabízí finanční ani poradenské služby ani sama žádným způsobem nekontaktuje klienty svých členských bank. Pokud někdo vyžaduje klientské údaje jménem ČBA nebo jejím jménem nabízí finanční či poradenské služby, je jasné, že se jedná o podvodný telefonát,“ prohlásil Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele a hlavní právník ČBA.

Podvodné weby

V kurzu jsou ale stále i nejrůznější phishingové podvody, kdy se prostřednictvím falešných stránek snaží imitovat známé služby a vylákat z důvěřivců přihlašovací údaje.

V březnu například sdružení CZ.NIC zablokovalo hned pět internetových domén, které imitovaly internetové bankovnictví od dvou různých bankovních ústavů působících v Česku. Konkrétně šlo o weby mojeonline-csob.cz, lbfio.cz, csob-klic.cz a lbsfio.cz.

Tento měsíc byla například zablokována sdružením CZ.NIC doména cnb-24.cz, která imitovala stránky České národní banky (ČNB).

Doménu si přitom zaregistrovala Julia Smirnová z pražských Vršovic, která své jméno uvedla v ruštině. Jak Novinky.cz ověřily přímo v místě údajného bydliště, nikdo takový v bytovém domě v Praze 10 nebydlí.

Kompletní seznam stránek, které jsou v Česku blokované, naleznete na stránkách CZ.NIC.

Podvodníci si hrají na novináře

Uživatelé by se měli mít na pozoru před různými investičními podvody, ve kterých útočníci zneužívají jméno zpravodajského serveru Novinky.cz. Na snadné výdělky lákají podvodníci zpravidla v souvislosti se známými osobnostmi. V posledních měsících se objevily například falešné články s prezidentem Petrem Pavlem či moderátorem Janem Krausem.

Jde nicméně o typický phishingový podvod, kdy se útočníci snaží pod vidinou snadného zisku z lidí vylákat peníze. Podvod je to ale poměrně propracovaný, všechny odkazy ve falešném článku vedou na další podvodný web.

Aby důvěřivce kyberzločinci co nejvíce zmátli, nechtějí po něm v některých případech vyplňovat okamžitě čísla kreditních karet ani odesílat žádné peníze. Vše začíná registrací na dané platformě, načež uživatele bude kontaktovat správce platformy. Teprve s jeho pomocí jsou pak z důvěřivců vylákány peníze. Nemusí ho přitom kontaktovat pouze e-mailem, ale klidně i telefonicky.

Poradíme, na co si dát pozor a jak nesednout podvodníkům na lep, a to v dříve uveřejněném článku.

Myslel si, že mu radí s investicí Babiš. Senior přišel o úspory

Bezpečnost

Související články

Výběr článků

Načítám