Situace se nezklidnila. Česko sužují kybernetické nájezdy

V říjnu opět dominovaly případy, při nichž byla narušena dostupnost služeb, šlo o takzvané DDoS útoky, NÚKIB takto klasifikoval zhruba dvě třetiny incidentů.

Útok typu DDoS má vždy stejný scénář. Stovky tisíc počítačů – v některých případech i miliony – začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

Právě DDoS útoky patří k těm nejpoužívanějším v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině.

V druhé polovině října se tímto způsobem podařilo hackerům vyřadit z provozu hned několik velkých webů včetně stránek policie, ministerstva vnitra či dopravního podniku. K útokům se již přihlásila proruská hackerská skupina NoName057(16), ta se na české cíle nezaměřila poprvé.

Podle antivirové společnosti Avast, která kybernetické nájezdy detailně zmapovala, byly DDoS útoky na české cíle vedeny v souvislosti se summitem Mezinárodní krymské platformy. Druhý ročník této iniciativy, jejíž vznik podnítil již v roce 2021 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se právě koncem října konal v Praze.

NÚKIB se v říjnu zabýval i dalšími kybernetickými incidenty. „Během října zaregistroval několik průniků, v jejichž rámci se útočníkům podařilo získat nejen přístupy k některým uživatelským účtům, ale v některých případech také přístupy přímo do interních systémů a provádět v nich neoprávněné akce,“ uvedl úřad.

Počty evidovaných kybernetických incidentů letos byly „ve vlnách“. V lednu jich úřad evidoval nadprůměrný počet 21, v únoru klesly na 13, ale v březnu jich pak bylo 28. Duben se pak vrátil do průměru se 14 evidovanými incidenty.

Následující dva měsíce byly znovu nadprůměrné, květen s 19 kybernetickými incidenty, v červnu jich úřad evidoval 22. V červenci zaregistroval 13, v srpnu 27.