Článek
Šířit osvětu o nejrůznějších nástrahách na internetu si klade za cíl Den bezpečnějšího internetu, který letos připadá na toto úterý.
Internet se stal pro většinu dětí naprostou samozřejmostí, a to především díky chytrým telefonům a tabletům. Díky mobilnímu telefonu má přístup na web drtivá většina školáků. A to i těch, kteří chodí ještě na základní školu.
Jak se zodpovědně chovat na internetu, se naučí doma jen málokdo. Řada rodičů totiž bezpečnost na celosvětové počítačové síti se svými dětmi vůbec neřeší. Přitom právě děti patří mezi nejohroženější skupinu uživatelů.
Co všechno lze odkoukat přes rameno z mobilu
Rizika spojená s tablety a smartphony
I když se to nemusí na první pohled zdát, právě mobily a tablety s připojením na internet dávají dětem daleko větší soukromí, než jaké by měly například na domácím počítači, který je sdílený celou rodinou. A právě to může představovat velké riziko.
Řada dětí si totiž neuvědomuje, jaké informace sdílet a jaké ne. Z toho pak plynou rizika jako kyberšikana, sexting (sdílení intimních materiálů po síti), vydírání či například kyberstalking. Historicky se stalo již několikrát, že si dospělí devianti získali důvěru dětí a anonymitu internetu využili ve svůj prospěch.
Výjimkou nejsou ani případy, kdy se například rozejde dívka s chlapcem, se kterým sdílela své intimní fotky. Děti se tak vystavují nebezpečí kyberšikany.
Internet používají děti již ve velmi raném věku.
Pornografie je problém
Velký problém na síti představuje právě výše zmiňovaná pornografie, jak opakovaně upozorňuje policie. Ta před časem v rámci celoevropské kampaně proti zneužívání dětí on-line zveřejnila video, které můžete zhlédnout v úvodu článku.
Odstrašující ukázka odhaluje případy dvou dětí – chlapce a dívky. Ti se pod různými záminkami nechali přemluvit k tomu, aby poslali neznámým lidem na druhé straně obrazovky své obnažené snímky. A následky na sebe nenechaly dlouhou čekat…
„Existují převážně dva hlavní motivy pachatelů k této trestné činnosti. Předmětem jejich zájmu je buď získání materiálu – fotografií, případně videa zobrazující dítě –, či osobní setkání se sexuálním podtextem, nebo jsou to zájmy ekonomické, kdy je cílem finanční prospěch z následného vydírání,“ komentovala snahy predátorů na síti Růžena Randáková z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Přesně to se stalo také aktérům videoukázky výše, přitom oběma stačilo už na začátku rozhovoru s neznámou osobou říci „ne“.
Na pozoru by se lidé měli mít také před kyberstalkingem. Tento termín označuje systematické, dlouhodobé, opakované a stále se stupňující jednání, které může mít velké množství podob. Oběťmi nebezpečného pronásledování se mohou stát lidé prakticky všech věkových kategorií, nemusí jít tedy nutně o děti a mladistvé.
Útočník si většinou vyhlédne objekt svého zájmu na základě určitého povahového rysu či sympatií, zjistí si o něm z internetu detailní informace a začne jej sledovat. Nejčastějšími oběťmi kyberstalkingu jsou známé osobnosti a idoly, v nemalé míře jde ale také o bývalé partnery.
Děti tráví hodně času na internetu, neznají však rizika
Každý desátý má zkušenost s rizikovou osobou
Alarmující je skutečnost, že více než desetina dotázaných, konkrétně pak 12 %, má zkušenost s tím, že se na internetu seznámila s rizikovou osobou. Vyplývá to z průzkumu agentury Median, který byl před časem vytvořen pro antivirovou společnost Eset.
Na pornografii narazila na internetu náhodně čtvrtina lidí. Další pětina má neblahé zkušenosti s internetovými loteriemi a jinými on-line hazardními hrami či s utrácením peněz za mikrotransakce při videohrách a za další zbytečné platby.
„Většina rodičů, kteří mají dítě do 15 let věku, se snaží kontrolovat jeho činnost na internetu. Nejčastěji jde o vizuální kontrolu – upřednostňují ji více než tři čtvrtiny rodičů – nebo dotazování, co dítě na internetu dělá. Touto cestou to řeší šest z deseti respondentů. Více než polovina rodičů zpětně kontroluje historii internetového prohlížeče, aby se dozvěděla, jaké webové stránky děti navštěvovaly. Pouze 21 % rodičů používá některý z bezpečnostních softwarů s funkcí rodičovské kontroly,“ komentoval výsledky průzkumu Ondřej Šafář, PR manažer společnosti Eset.
Z průzkumu je také patrné, že Češi jsou velmi benevolentní v otázce aktivit dětí na sociálních sítích. Každý desátý by dovolil dítěti do devíti let založit si profil na sociální síti. U dětí od 10 do 15 let se k tomu kloní dokonce 43 % respondentů. Pouze necelá polovina dotázaných ví, že existuje věková hranice pro možnost založení takového účtu na Facebooku, Instagramu a dalších sociálních sítích. Ta je přitom od 13 do 18 let věku dle konkrétní služby.
