Článek
Podvodník seniorku oslovil koncem května prostřednictvím sociální sítě. Tvrdil jí, že pracuje jako lékař při OSN v Jemenu. Problém nastal, když si chtěl vzít dovolenou, neboť by se musel u OSN vyplatit.
„Ženu tak přesvědčil, aby částku 1500 eur uhradila za něj. Následně se začaly objevovat další problémy a pod různými legendami poškozená odeslala v přepočtu 250 tisíc korun,“ konstatovala mluvčí.
Teprve když po ženě údajný lékař požadoval zaslat další částku, přes 10 tisíc eur (přes 250 tisíc korun), pojala podezření, že by se mohla stát obětí podvodu, a rozhodla se celou věc oznámit na policii.
Seniorka uvěřila falešnému chirurgovi z mise v Jemenu, ten ji připravil o peníze
„Policisté ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu, za který pachateli v případě dopadení, prokázání viny a odsouzení hrozí až pět let za mřížemi,“ doplnila Skoupilová.
Kyberkriminalita na vzestupu
Podobné podvody nejsou na síti ničím výjimečným, policie před nimi dlouhodobě varuje. „Nikomu neznámému neposílejte žádné peníze. Pokud tak učiníte, s největší pravděpodobností své peníze již nikdy neuvidíte. Uvědomte si, že na sociálních sítích se každý může vydávat za kohokoliv. Jakmile takto získaný ‚přítel‘ po vás bude chtít nějaké finance, okamžitě ukončete konverzaci,“ poradila policejní mluvčí.
Policie již zkraje letošního roku varovala, že kyberkriminalita je v Česku na vzestupu. „V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.
„Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ doplnil Penc.
Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusejí přitom útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím reklam na sociálních sítích či telefonních hovorů.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Falešné e-shopy fungovaly v Česku roky. Podvodník obral stovky lidí
