Rusko se v kyberprostoru dopouští válečných zločinů, říká expert NATO

„Řada z vás si vzpomene na útok na Kyivstar, největšího ukrajinského telekomunikačního operátora,“ prohlásil na úvod van Weel.

Operace loni v prosinci způsobila výpadek telefonního a internetového signálu. Uvedl i další příklad kyberútoku z počátku ruské invaze, kdy se hackerům podařilo ochromit satelitní komunikační systém americké firmy Viasat, na který spoléhala ukrajinská armáda. Kvůli tomu ovšem přestaly fungovat také tisíce větrných turbín ve střední Evropě.

„Kyberútoky na Ukrajinu začaly už v roce 2014 a jsou i součástí pokusů, které se snaží oslabovat naše partnery. Nejvíc ohroženou zemí je Moldavsko,“ popsal náměstek. „Nemůžeme vyloučit, že dojde k útoku na suverenitu nebo územní integritu našich partnerů a spojenců,“ dodal van Weel.

Proto je podle něj nutné víc spolupracovat se soukromým sektorem, který často zaměstnává největší odborníky, a také budovat odolnost proti kyberútokům, třeba i drobnostmi, jako je zálohování dat nebo aktualizace softwaru.

„Musíme jasně ukázat, že mezinárodní řád se nezastavuje na hranicích virtuálního světa. Lidská práva mohou být porušována i v kyberprostoru, ruské útoky na energetickou síť a kritickou infrastrukturu Ukrajiny mají být považovány za válečné zločiny,“ popsal van Weel.

Na dotaz Novinek, zda by se měly moderním technologiím přizpůsobit mezinárodní smlouvy, odpověděl: „Už v roce 2014 jsme vymezili kyberprostor stejně jako prostor vzdušný, moře či země. Článek pět se vztahuje i na kyberprostor,“ odpověděl van Weel.

Článek 5 Severoatlantické smlouvy uvádí, že útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny. „Před dvěma lety jsme změnili možnosti uplatnění tohoto článku. Už se nevztahuje jen na velké kybernetické útoky,“ podotkl van Weel. Za útok se od té doby může považovat i souvislá kyberkampaň se zlým úmyslem, tedy hromadění menších útoků.

„Neznamená to, že pokud k takovému napadení dojde, jsou všechny země automaticky v konfliktu s útočníkem. Státy se v takovém případě sejdou a jednají o dalším postupu,“ zdůraznil odborník na bezpečnost.

Své zkušenosti s ruskými kyberútoky na konferenci popsala Inga Žukauskienė z litevského Národního centra kyberbezpečnosti. „Patříme mezi největší podporovatele Ukrajiny. V roce 2022 jsme zaznamenali zvýšený počet DDoS útoků na weby veřejných institucí,“ popsala Žukauskienė. Útočník v tomto případě zahltí stránku požadavky z různých počítačů, pro běžného uživatele se stane nedostupnou.

„Útoků přibylo také loni v létě, kdy jsme hostili summit NATO ve Vilniusu. Vždy to má spojitost s tím, co se děje v reálném světě. Nemyslím si ovšem, že by útočníci uspěli,“ uzavřela bezpečnostní odbornice.