Článek
Vůbec první virus dostal název po svém tvůrci, jmenuje se totiž Morrisův červ (Morris worm). Záměr mladého studenta byl poměrně šlechetný, prostřednictvím tohoto programu se snažil změřit množství počítačů připojených k internetu.
Program nicméně fungoval na principu, na kterém funguje i většina dnešních virů – v cizím počítači se zabydlel bez vědomí majitelů. Právě proto byl tento zamýšlený analytický nástroj později označován za virus.
Však také nainstalovat červa do cizích počítačů se Morrisovi podařilo jen díky zranitelnosti programu Unix Sendmail, protokolu Finger, RSH/RExec a užívání slabých hesel.
Při programování udělal chybu
Problém nicméně nastal v tom, že mladý student při programování udělal fatální chybu. Kvůli ní se mohl červ zahnízdit v počítači klidně i víckrát, kvůli čemuž některé počítačové systémy následně kolabovaly. Celkově Morrisův červ nakazil na šest tisíc počítačů.
Analytici již dříve odhadli, že škody způsobené tímto nezvaným návštěvníkem se pohybují v rozmezí 100 000 až 10 000 000 dolarů, tedy podle současného kurzu 2,25 milionu až 225,8 milionu korun.
Právě kvůli tomu stanul autor nakonec před soudem a stal se vůbec prvním člověkem obviněným v USA z porušení zákona Computer Fraud and Abuse Act z roku 1986, který se týká zneužívání výpočetní techniky a s ní spojené podvodné činnosti. Dostal tříletý podmíněný trest, 400 hodin veřejně prospěšných prací a také musel zaplatit pokutu ve výši 10 050 dolarů (226 800 Kč).
Nechtěl škodit
Morris se vždy hájil tím, že jeho červ neměl mít nikdy destrukční funkce. Už navždy se však zapsal do počítačové historie jako autor prvního viru, byť někteří odborníci jeho prvenství i po letech zpochybňují.
Zajímavé je mimochodem také to, že v roce 1988 bylo k internetu připojeno zhruba 60 000 počítačů. Červu od Morrise se tedy podařilo infikovat desetinu internetové populace, což je v dnešních měřítkách jen těžko uvěřitelné číslo.
| Desatero bezpečného internetu | |
|---|---|
| 1. | Důležité jsou pravidelné aktualizace celého počítače. Ty je nutné stahovat pro operační systém, bezpečnostní bránu (firewall), antivirus i další programy. |
| 2. | Některé viry dokážou bezpečnostní software v PC zablokovat. Proto je vhodné pravidelně kontrolovat, zdali funguje. |
| 3. | Škodlivé programy se často šíří prostřednictvím nevyžádané pošty. Pokud nevíte, od koho e-mail je, nikdy nestahujte jeho přílohu a neklikejte na žádné odkazy. |
| 4. | Pozor je nutné dávat na e-maily, v nichž odesílatel požaduje, abyste se přihlásili na nějakou webovou stránku a aktualizovali informace o vašem účtu. |
| 5. | Při zadávání přístupových hesel na internetových stránkách je nutné kontrolovat, zda je web zabezpečený. To poznáte například podle ikonky zámečku na liště internetového prohlížeče nebo tak, že adresa webové stránky začíná zkratkou https, kde „s“ znamená bezpečná. |
| 6. | Citlivé osobní informace zadávejte vždy pouze na internetových stránkách, které bezpečně znáte. |
| 7. | Do e-mailů nepatří důvěrné informace, jako je například číslo kreditní karty nebo heslo k bankovnímu účtu. Elektronickou poštu totiž může zachytit útočník. |
| 8. | Firewall dovoluje lépe zabezpečit operační systém. Méně zkušení uživatelé by jej rozhodně neměli vypínat. Při nedostatečných znalostech je vhodné jej nechat pracovat v automatickém režimu. |
| 9. | V internetových kavárnách a na cizích počítačích se nepřihlašujte do internetového bankovnictví. V počítači mohou být nainstalované keyloggery. |
| 10. | Obezřetnost je nutná při připojení k nezašifrovaným bezdrátovým sítím. Ty totiž může kdokoliv odposlouchávat a získat tak přístup ke všem datům v cizím počítači. |