Predátoři číhají na internetu na dospělé i děti

Kyberšikana, sexting či kyberstalking – to jsou bohužel hrozby, které nejen na děti na síti skutečně číhají. Celá řada rodičů si přitom ani nechce připustit, že právě jejich ratolest by mohla takovým nepříjemnostem v on-line světě čelit.

Jen málokterý rodič se totiž zajímá o to, co jeho děti na chytrém telefonu či počítačovém tabletu skutečně dělají. Nebavíme se tentokrát o časově neomezeném hraní her, ale právě o rizicích, která na internetu číhají.

Internet v mobilních zařízeních totiž dává mladistvým velkou svobodu, která ještě před jednou či dvěma dekádami rozhodně nebyla samozřejmostí. Internet domácnosti sdílely na jednom počítači, kde bylo daleko snadnější odhalit, pokud děti navštěvovaly nevhodné stránky či komunikovaly s neznámou osobou.

Zatím poslední průzkum Nadace O2, který se uskutečnil v polovině loňského roku a který měl za cíl zjistit návyky dětí na internetu, přinesl alarmující výsledky. Je z něj patrné, že rizikově se na internetu chová asi 170 000 českých dětí. Téměř 4 z 10 dětí přiznávají, že mají nějakého „on-line kamaráda“, kterého nikdy neviděly, osobně ho neznají a pouze si s ním píší.

35 % dětí a 27 % dospělých přiznává, že se zaměřují na sdílení fotografií a videí sebe sama, tedy selfies. Ještě riskantnější je chování 29 % dětí, a dokonce 40 % dospělých, kteří sdílí fotografie a videa ze svého okolí. Každý pátý člověk ve věkové kategorii 18–65 rovněž sdílí fotky, a 13 % dokonce sdílí i osobní informace ze své domácnosti.

„S nějakou formou kyberšikany se setkalo každé páté dítě. Statisticky, v průměrné velké školní třídě, tak s touto zkušeností najdeme šest dětí. Čím jsou děti starší, tím častěji na tento jev narazily. Ve 14 až 15 letech má tuto negativní zkušenost již 35 % dospívajících, dívky pak častěji než chlapci,“ prohlásila Tereza Friedrichová z výzkumné agentury NMS Market Research.

Děti ve věku 8–15 let tráví v průměru na svém mobilním telefonu 3 hodiny a 28 minut denně. Výzkum ukázal, že jejich rodiče ovšem žijí v představě, že je to o 30 minut méně. Pokud bychom se pak podívali na věkovou kategorii starších dětí, tedy 14 a 15 let, vidíme jako rozdíl mezi tím, co si myslí rodiče, a tím, co přiznávají děti, už rovnou hodinu, protože dospívající přiznávají, že jsou na telefonu 4 hodiny a 37 minut.

„Část – bohužel menšinová – se na mobilu věnuje denně sebevzdělávání, hledání inspirace a informací do školy. Tahle schopnost využívat technologie pro vlastní rozvoj se často přenáší i do dospělého života a velmi se v ní liší sociální třídy. Naopak sledujeme, že děti trávící extrémní čas na mobilu mají horší subjektivní wellbeing (rozvoj fyzických i emocionálních potenciálů, pozn. red.), hlavně pokud jde o náhradu jiných aktivit. Obě tyto věci bychom ve vzdělávání neměli podcenit,“ konstatoval sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.

Naprostá většina rodičů dětí ve věku 8 až 9 let říká, že ví, co jejich děti na internetu dělají. S rostoucím věkem ale postupně jejich kontrola slábne. Pozitivní je, že 80 % dětí říká svým rodičům pravdu o tom, co v on-line světě dělají. Heslo do mobilního telefonu sdílí s rodiči 2 ze 3 dětí. Polovina rodičů kontroluje instalované aplikace, více než třetina pak i pohyb dítěte, 31 % používá aplikaci pro rodičovskou kontrolu.

Na pozoru by se lidé měli mít také před kyberstalkingem – ten se týká dětí i dospělých. Tento termín označuje systematické, dlouhodobé, opakované a stále se stupňující jednání, které může mít velké množství podob. Oběťmi nebezpečného pronásledování se mohou stát lidé prakticky všech věkových kategorií, nemusí jít tedy nutně o děti a mladistvé.

Útočník si většinou vyhlédne objekt svého zájmu na základě určitého povahového rysu či sympatií, zjistí si o něm z internetu detailní informace a začne jej sledovat. Nejčastějšími oběťmi kyberstalkingu jsou známé osobnosti a idoly, v nemalé míře jde také o bývalé partnery.

Policie pravidelně upozorňuje, že rizika on-line seznamování se týkají i dospělých. Zpravidla jde ale o vykutálené podvodníky, kteří se z důvěřivců pod rouškou náklonnosti snaží vylákat peníze. Policejní statistiky doslova lemují dennodenně případy zamilovaných doktorů a vojáků, kterým lidé z Česka svěřili nemalé prostředky.

Česká spořitelna v rámci své preventivní kampaně, kdy se snaží ochránit účty svých klientů, zveřejnila již dříve praktiky, které podvodníci u tzv. love scamů často používají:

Bezpečnostní experti také poradili, jak se mohou lidé bránit. „Ověřujte si na sítích velice detailně, jak se k vám člověk, který se vám dvoří, vlastně dostal. Zeptejte se přátel, kdo to je, zda ho/ji znají. Hledejte ještě jiné důkazy o tom, že tento člověk skutečně nemá falešnou identitu,“ poradili bezpečnostní experti spořitelny.

„Netajte nikdy tento romantický příběh z internetu a svěřte se svým blízkým. Poraďte se s více lidmi, kamarády, rodinou. Beze studu mluvte o tom, že po vás někdo ‚ze sítí‘ chce peníze a vy ho asi milujete. Může se to stát každému,“ stojí v doporučení spořitelny.