Před kyberpodvody se cítí jistě jen desetina seniorů. Problémy jim způsobilo falešné video se Špotákovou

Nejčastěji se senioři setkávají s podvodnými zprávami o doručení balíčku nebo falešnou výzvou k úhradě cla, jejichž cílem je vylákat platbu či přístupové údaje ke kartě. Uvedlo to 47 procent z nich. Podlehla tomu tři procenta seniorů, což sice vypadá jako nízké číslo, ale mohou se za ním skrývat vysoké tisíce i desetitisíce lidí.

Další častou hrozbou jsou falešná oznámení o výhře. Téměř třetina seniorů se setkala i s nabídkami podvodných investic slibujících nadstandardní zhodnocení peněz.

Zkušenost s tím má pan Luděk z Prahy. „Jakási údajně česká firma mě oslovila, že dokáže zhodnotit přes různé počítače peníze o desítky procent. Tak jsem do toho vložil 250 dolarů, na které dokonce sepsali smlouvu,“ popsal svou zkušenost.

Zhodnocení rychle stoupalo, až jednoho dne firma oznámila, že prvotní akce skončila. „Oznámili mi, že jsem vydělal 74 tisíc, a jestli chci pokračovat. Souhlasil jsem a každý týden mi pak chodil výpis, kolik jsem vydělal. Jednoho dne prohlásili, že je třeba účet zrušit a peníze vybrat,“ řekl Luděk s tím, že po něm podvodníci chtěli další poplatky, aby mu mohli výdělek vyplatit. To ovšem odmítal, i když na něj tlačili tři týdny. Nakonec přišel jen o počátečních 250 dolarů, tedy asi 5700 korun.

Nejvíce seniorů pak podle průzkumu naletělo falešným webovým stránkám, které se vydávají za známé e-shopy nebo nabízejí podezřele levné zboží. Neblahou zkušenost s nimi přiznala čtyři procenta respondentů.

V testu, který byl součástí průzkumu, většina seniorů dosáhla dobrých výsledků. Deepfake od pravdy dokázaly bezpečně rozpoznat v průměru tři čtvrtiny z nich. Nejhůře dopadl test, v němž senioři považovali deepfake video zneužívající podobu a hlas oštěpařky Barbory Špotákové za pravdivé. Objevují se přitom i videa napodobující další lidi, třeba Andreje Babiše.

Deepfake je zdánlivě reálný, umělou inteligencí vytvořený obraz, zvuk nebo video. Na pravdě se ovšem tento materiál nezakládá.

Technologie deepfake, složenina ze slov deep learning (hluboké učení, disciplína v rámci strojového učení) a fake (falešný), využívá umělé inteligence, která pomocí algoritmů a velkého množství zdrojových fotografií dokáže vytvořit model obličeje člověka, aniž by ho bylo potřeba skenovat.

Podle policie v posledních měsících útoků na seniory přibývá. „Protože ne úplně ovládají například sociální sítě, podvodníci míří právě na ně. Podvodné legendy neustále zdokonalují a často kombinují zvolené prostředky, aby působili důvěryhodně,“ popsala situaci preventistka z pražského policejního ředitelství Andrea Jarůšková.

Senioři jsou přitom oproti lidem v produktivním věku náchylnější podvodům uvěřit. „Mohou být daleko více emočně vydíráni,“ konstatovala preventistka Alena Pažďorová.

V případě podezření na podvodný telefonát odborníci radí hovor přerušit a kontaktovat banku. Ta ověří, zda seniorům volal její pracovník. „Podezřelé SMS a hovory je vhodné písemně nahlásit na čísle 7726, kde operátoři ověří, zda jsou případné odkazy v nich důvěryhodné. Falešné zablokují,“ konstatoval Marek Sabaka, ředitel sekce Creditea ve společnosti Provident Financial, která za projektem Neviditelní stojí.