Článek
„Obchodníci v tomto čase lákají na nejrůznější akční nabídky, v rámci e-shopů se snaží oslnit ‚zaručenými‘ recenzemi nebo rychlou dobou dodání. Jenže nejednou se při tom pohybují za hranicí zákona a spotřebitelům zbudou místo radosti z dárku jen oči pro pláč. Mezi e-shopy, s nimiž se ve stížnostech spotřebitelů setkáváme opakovaně, patří například Beliamo, Rivalenti, Mollio nebo Booho,“ uvedla spotřebitelská organizace dTest.
Podvodné e-shopy mohou být také věrnou kopií webů velkých ověřených značek. Je přitom několik typických znaků, podle kterých to lze poznat.
Falešné e-shopy jedou před Vánocemi na plné obrátky
Zákazník musí vědět, u koho nakupuje
„Spotřebitel musí vědět, s kým uzavírá smluvní vztah. Je klíčové, aby e-shop uváděl všechny důležité identifikační údaje – jméno, adresu sídla provozovatele, e-mailovou adresu a telefon. V případě českého subjektu doporučujeme i IČO,“ sdělil mluvčí České obchodní inspekce (ČOI) František Kotrba. Web musí obsahovat i obchodní podmínky, se kterými by se zákazník měl před nákupem seznámit.
„Jestliže tyto údaje e-shop neuvádí, jedná se o anonymní e-shop a rozhodně doporučujeme spotřebitelům, aby se obrátili na jiného dodavatele,“ dodal Kotrba.
V případě, že je provozovatel neznámý nebo sídlí ve třetích zemích, může být vymahatelnost spotřebitelských práv obtížná či nemožná. Při jakýchkoliv pochybnostech je namístě zkontrolovat recenze e-shopu na nezávislých portálech či seznam rizikových e-shopů ČOI. Mnohé může napovědět i doména webové stránky. „Stává se, že webová adresa je stejná jako adresa skutečně existující a registrované firmy. Je zde ovšem jeden rozdíl – koncovka internetové adresy je jiná,“ varuje Evropské spotřebitelské centrum.
„Při prvním nákupu zvažte platbu na dobírku, používejte ověřené recenzní portály a buďte pozorní k neobvykle nízkým cenám nebo zavádějícím reklamním trikům, jako je rozdíl mezi dobou expedice a dobou dodání,“ radí dTest.
Další oblíbenou praktikou je množství nejrůznějších certifikátů a ocenění či až podezřele věrohodné recenze doplněné o nejrůznější proklamace typu „96 procent zákazníků doporučuje“.
„Pokud máte podezření, že jste byli podvedeni anonymním e-shopem, zvažte podání trestního oznámení. Policie by se měla případem zabývat bez ohledu na výši částky, jelikož se v případě podvodného e-shopu sčítají škody všech poškozených,“ zdůraznil dTest.
Tisíce falešných webů v Česku
Výzkumníci Avastu letos v Česku odhalili přes 7500 falešných webů. I když se toto číslo může zdát alarmující, v celosvětovém měřítku jich bylo ještě více – konkrétně bezmála 80 tisíc. „Nejvíce jich přibylo právě v posledních měsících,“ konstatoval Pavel Klimeš z tiskového oddělení společnosti Gen Digital, která za Avastem stojí.
„V Česku napodobují podvodné e-shopy známé značky, jako jsou například Calzedonia, Tezenis, Zara, Puma, Roxy, Ryanair nebo Rieker, a z nakupujících se snaží vymámit osobní nebo finanční údaje,“ pokračoval Klimeš.
Podle bezpečnostních expertů se lidé na falešné internetové obchody nejčastěji dostanou prostřednictvím reklam, které se typicky zobrazují například na sociálních sítích. Jde o tzv. malvertising. Případně může být jejich počítač napaden adwarem – škodlivým kódem, který zobrazuje uživateli nevyžádanou reklamu.
„V průběhu listopadu a prosince loňského roku se malvertising cílící na zájemce o výhodné nabídky globálně zvýšil o 53 procent, a adware dokonce o 227 procent,“ upozornil Klimeš s tím, že jde o alarmující nárůst.
Příklady českých domén, které podle něj lákají nakupující na „až příliš dobré“ nabídky, jsou například ryanairlety.cz, pumaczeshop.cz, pradacz.cz, riekercz.com, roxy-cz.cz, tezeniseshop.cz, calzedonia-cz.com nebo salomonoutlet.cz.
Společným znakem těchto e-shopů je například to, že nemají na webu uvedeny žádné kontaktní údaje, na které by se zákazníci mohli obrátit. Najít e-mail, sídlo společnosti či kontaktní telefon je prakticky nemožné.
Podvodníci si hrají na novináře
Uživatelé by se měli mít na pozoru před různými investičními podvody, ve kterých útočníci zneužívají jméno zpravodajského serveru Novinky.cz. Na snadné výdělky lákají podvodníci zpravidla v souvislosti se známými osobnostmi. V posledních měsících se objevily například falešné články s prezidentem Petrem Pavlem či moderátorem Janem Krausem.
Jde nicméně o typický phishingový podvod, kdy se útočníci snaží pod vidinou snadného zisku z lidí vylákat peníze. Podvod je to ale poměrně propracovaný, všechny odkazy ve falešném článku vedou na další podvodný web.
Aby důvěřivce kyberzločinci co nejvíce zmátli, nechtějí po něm v některých případech vyplňovat okamžitě čísla kreditních karet ani odesílat žádné peníze. Vše začíná registrací na dané platformě, načež uživatele bude kontaktovat správce platformy. Teprve s jeho pomocí jsou pak z důvěřivců vylákány peníze. Nemusí ho přitom kontaktovat pouze e-mailem, ale klidně i telefonicky.
Poradíme, na co si dát pozor a jak nesednout podvodníkům na lep, a to v dříve uveřejněném článku.