Poslechněte si, jak podvodníci lákají peníze. Žena z Brněnska je doběhla

Žena se domnívá, že tyto praktiky podvodníci použili i v jiných případech, o kterých četla, avšak tehdy podvedení lidé skutečně o peníze přišli.

„Jsem přesvědčena, že v pátek 24. ledna jsem mluvila se stejnou dvojicí podvodníků, o kterých jsem si přečetla v souvislosti s případem v Liberci. Vše se shoduje. Hned od začátku hovoru mi bylo jasné, že jde o pokus mě podvést, ale byla jsem zvědavá, jak to dělají, proto jsem dělala hloupou, uváděla nepravdivé údaje a hovor jsem si nahrávala,“ popsala Martina D.

Redakce její jméno zná, ale žena chce zachovat anonymitu.

Poukázala na podobnost s případem, o němž četla na serveru Novinky.cz, který se ve stejnou dobu odehrál v Liberci a podvodníci tady ženu obrali o více než 1,1 milionu korun.

Protože nechce, aby naletěli další lidé, hodlá na postup podvodníků upozornit a varovat před ním. Nahrála takřka hodinu záznamů, uschovala falešné předvolání, foto falešného služebního průkazu a další dokumenty. Všechny jí podvodníci poslali jako důkaz pravdivosti přes WhatsApp.

Podvodník vydávající se za kriminalistu a vystupují pod jménem David Langer byl prvním, s kým žena hovořila. Kontaktoval ji proto, že se prý někdo pokusil vzít si na její jméno úvěr a prokazoval se notářsky ověřenou právní mocí.

Podle podvodníka přišel na pobočku Raiffeisenbank v Praze, avšak právní moc se dle jeho tvrzení zaměstnancům banky nezdála, proto kontaktovali policii. Falešný kriminalista se proto s majitelkou účtu spojil, aby ji varoval a po telefonu s ní sepsal protokol.

Na důkaz jí poslal přes WhatsApp identikit údajného zločince, který si na ni chtěl vzít úvěr, doplněný i o jeho otisky prstů. Pro potvrzení důvěryhodnosti jí také později zaslal fotku policejního průkazu se jménem David Langer a předvolání k podpisu protokolu na oddělení do Prahy. Přesvědčoval ji také o tom, že jsou na stopě zaměstnanců bank, kteří prodávají údaje svých klientů.

Následující desítky minut falešný policista ze své oběti především tahal osobní informace. Například adresu jejího bydliště chtěl proto, aby jí mohl zaslat protokol. Datum narození k údajnému ověření totožnosti.

„Dost mě pobavilo, když mě ‚ztotožnili‘ podle falešné adresy a data narození. V průběhu hovoru jsem komunikovala přes zprávy s přítelem a hned mu poslala i ten průkaz a předvolání a on mi hned psal, co je na nich špatně,“ podotkla žena.

Velmi šikovně falešný policista z Martiny rovněž lákal informace o tom, u kolika bankovních domů má účty a kolik je na nich zhruba peněz. Všechny tyto informace prý potřeboval k sepsání protokolu.

„Pokud máte na účtu mezi 5 tisíci až 50 tisíci korun je to lehká závažnost trestného činu, když 50 až 500 tisíc, je to střední závažnost a nad 500 tisíc korun je to těžká závažnost trestného činu,“ poučil falešný kriminalista na oko zaskočenou ženu. Tím snadno zjistil, kolik asi v které bance může mít uložených peněz.

„V době přípravného řízení jste povinna dodržovat mlčenlivost v plném rozsahu a nesmíte nic říct třetí osobě,“ upozornil muž na telefonu. Načež se žena dotazovala, zda to smí povědět alespoň manželovi, ale i to jí zakázal. 

Následně ji čekal hovor s údajným zástupcem oddělení bezpečnosti České národní banky Petrem Horákem, který si nechal zopakovat, o čem hovořila s policistou. Informoval ji, že si na ni někdo chtěl vzít úvěr, následně pak chtěl aktivovat pojištění účtů a požadoval po ženě plnou moc.

Když se divila, že to jde přes telefon, zdůraznil, že je z ČNB a může takřka cokoli. Opět ji žádal o různé údaje, jako jeho předchůdce, ptal se třeba, zda neztratila karty, na kterých na webech nakupuje, a jen tak mimochodem chtěl znát i mobilní číslo pro sekundární potvrzení bankovnictví.

„Ptali se například na informace, ke kterým má policie nebo ČNB automaticky přístup, například na údaje z registru obyvatel. Některé věci, které říkali, neseděly. Naštěstí mám právní i ekonomické vzdělání a vím, jak to v tomto odvětví funguje. Nesmyslů v hovoru stále přibývalo,“ popisuje Martina D.

Muž jí neustále dokola nabádal, že nesmí nikomu nic říci, a ujišťoval se, že je sama a v blízkosti nejsou žádní jiní lidé. Celý hovor pak zakončila oslovená žena šalamounsky. Nejprve totiž tvrdila, že se jí vybila baterie a musí nabít mobil.

Podvodník tedy zavěsil s tím, že se ozve za patnáct minut a společně vše dořeší. Když pak zavolal zpátky a začal se chystat k udělování pokynů pro „ochranu“ peněz a společné kontrole ženiných účtů, odpověď Martiny D. ho poněkud zaskočila. Sdělila mu, že v přestávce mezi hovory účty prověřila a převedla z nich všechny své peníze k manželovi. Volajícího to evidentně zaskočilo a zakrátko několik hodin trvající hovor ukončil.

Paní Martina své peníze uhájila. Protože o nic nepřišla, neměla potřebu nahlásit věc policii, která ovšem nabádá k hlášení i těch nepodařených podvodů.

„Veškeré možné indicie pomohou a měly by být zaznamenány. Ať záznamy, telefonní čísla, ze kterých bylo lidem voláno, nebo další podklady. Cokoli může pomoci třeba v jiných případech,“ vysvětlil mluvčí Krajského ředitelství Policie ČR v Liberci Vojtěch Robovský.

Každému proto doporučuje, ať se s takovými věcmi v ideálním případě obrátí například na nejbližší obvodní oddělení. „I pokus o podvod může být trestným činem,“ upozornil Robovský.

Česká bankovní asociace (ČBA) loni zaznamenala zvýšený počet kybernetických útoků zaměřených na klienty bank, konkrétně eviduje 65,8 tisíce napadených lidí, což je ve srovnání s předchozím rokem o třetinu více.

Dobrou zprávou je aspoň to, že se snižuje škoda způsobená jednomu člověku. Loni dosáhla 16 170 korun, předloni to bylo 20 741 Kč.