Hlavní obsah

Pomáhal příteli, pak chytat podvodníka. Senior naletěl podvodníkům hned dvakrát

Přerov

Na fintu falešného policejního poručíka naletěl senior z Přerova. Myslel si zprvu, že pomáhá příteli, který se ocitl ve finanční tísni na zahraniční dovolené, pak že pomáhá odhalit podvod. Nakonec sám zjistil, že se stal jeho obětí a přišel o peníze. Novinky o případu informovala policejní mluvčí Miluše Zajícová.

Foto: Miloslav Hradil, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Přibližně v polovině června zavolal seniorovi, jehož věk policie neupřesnila, neznámý pachatel a představil se jako jeho přítel. Uvedl, že je v časové a finanční tísni a požádal ho o půjčku 20 000 korun s tím, že mu ji do tří dnů vrátí.

„Senior si myslel, že se jedná opravdu o jeho známého, který byl v tu dobu na zahraniční dovolené, a peníze mu poslal,“ uvedla Zajícová.

Následně muži zazvonil telefon s neznámým číslem a na druhé straně se ozval „poručík“, údajně z brněnské policejní služebny. „Řekl mu, že se stal obětí podvodu. Že jeho přítele, kterému zaslal peníze, prověřují pro protiprávní jednání a že by ho potřebovali chytit při činu. Požádal ho tedy, jestli by nemohl poslat 11 000 korun na účet, který mu nadiktoval,“ konstatovala mluvčí.

Místo seznámení se muž dočkal vydírání, volal mu i falešný policista

Krimi

Poškozený jeho požadavku vyhověl. Hned následující den se mu ale „poručík“ dovolal znovu a řekl mu, že se nepodařilo jeho přítele chytit a jestli by neposlal další částku 9000 korun.

„Senior udělal stejnou chybu a peníze opět poslal. O pár dní později mu přišla od policisty SMS, aby byl v klidu, že mu budou peníze vráceny, a podepsal se příjmením, kterým se hned na začátku představil,“ podotkla Zajícová.

Poškozený vyčkával na vrácení peněz, až mu došla trpělivost a obrátil se na policii, kde mu bylo sděleno, že se stal zřejmě obětí internetových podvodníků a že o všechny zaslané finance pravděpodobně přišel. „Případ prověřujeme pro podezření spáchání trestného činu podvodu,“ doplnila policejní mluvčí.

Kyberkriminalita na vzestupu

Policisté neustále informují o internetových podvodech a varují občany, aby byli opatrní a nikam na jiné účty své peníze nepřeváděli. Rada je jednoduchá. „Nevěřte cizím lidem a v případě obavy o své finance si své pochybnosti ověřte u své banky nebo na oficiální telefonní lince, kterou si uložte do svého telefonu,“ doporučila Zajícová s tím, že podvodníci využívají důvěřivosti lidí.

Policie již dříve varovala, že kyberkriminalita je v Česku na vzestupu. „V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022. Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.

Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusejí útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím telefonních hovorů.

Nebezpečný spoofing

Podvodníci navíc dnes již bez větších obtíží zvládnou podvrhnout oficiální telefonní čísla konkrétních institucí, jde o tzv. spoofing. Uživatelé se tak mohou snadno nechat zmást a mohou si myslet, že mluví například s pracovníkem banky.

Česká spořitelna varovala své klienty již loni, že nové vlny podvodů jsou stále propracovanější. „Falešní investiční poradci přicházejí s čím dál propracovanějšími způsoby, jak vás nalákat na vysoké zhodnocení v podobě investic do kryptoměn či akcií velkých společností, jako jsou třeba ČEZ nebo Agrofert,“ varovali pracovníci spořitelny.

Ti poukázali zároveň na to, jak se taktika útočníků změnila. „Novinkou je snaha přesvědčit vás, abyste při kontaktování vlastní bankou neříkali pravý důvod transakce,“ dodali pracovníci banky.

Co je phishing a vishing?

Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.

Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.

V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.

Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.

„Analytik“ ženě nabídl pomoc při investování. Přišla o 1,7 milionu

Bezpečnost

Výběr článků

Načítám