Článek
Téměř polovina kyberzločinů se v Česku podle Vondráška odehrává na internetových bazarech. Přibližně pětinu tvoří investiční podvody, které způsobují největší finanční škody. K tomu se přidávají další hrozby jako podvodné telefonáty, falešné e-shopy, vydírání, romantické podvody a další.
V případě bazarů jde o třeba o situace, kdy údajný kupující zašle prodejci odkaz na stránku falešného dopravce, který má zajistit přepravu prodaného zboží. Tam z něj podvodníci dostanou přístupové údaje k bankovnímu účtu a ten mu vyberou.
AI dovede pomocí klonu hlasu překonat bezpečnostní kontroly v bance
U romantických podvodů hrají velkou roli například falešní vojáci, kteří oslovují na sociálních sítích převážně ženy, z nichž pak lákají peníze.
„Velkou hrozbu vidíme u legalizace příjmů z trestné činnosti, kdy lidé s vidinou vysokého příjmu a jednoduché práce riskují, že se zapletou do nelegálních aktivit. Závažným problémem je také kyberšikana a vydírání v on-line prostředí, přičemž strach obětí svěřit se kvůli studu situaci jenom zhoršuje. Tento typ kyberkriminality má nevyčíslitelné dopady na duševní zdraví a může končit tragicky,“ uvedl Vondrášek.
Neochrání ani vzdělání
Častějšími oběťmi kyberpodvodníků jsou podle dat ČSOB ženy, zatímco muži většinou utrpí větší finanční ztráty. Statistiky dále ukazují na to, že ani vyšší vzdělání nezaručuje lepší odolnost vůči kyberpodvodům. Více než tři pětiny obětí tvoří lidé s maturitou, jednu třetinu vysokoškoláci a tři procenta obětí mají základní vzdělání.
Kybernetičtí podvodníci ale neohrožují pouze jednotlivce. Podle dat společnosti Mastercard čelilo v loňském roce kybernetickému útoku 9 z 10 českých firem a organizací. Nejčastěji šlo o phishing, který cílí na nejslabší místo v zabezpečení firem, tedy zaměstnance. I proto ve firmách roste podíl těch, které vnímají kybernetickou bezpečnost jako nejvyšší prioritu.
Například ČSOB je podle generálního ředitele Aleše Blažka díky pokročilým bezpečnostním mechanismům schopna předejít drtivé většině kybernetických útoků. „I když aktivita podvodníků meziročně o třetinu vzrostla, ve stejném období se nám podařilo snížit průměrnou škodu o víc než polovinu,“ řekl.
Na celorepublikové úrovni podle něj kybernetičtí podvodníci způsobili škody přesahující jednu miliardu korun. Průměrná škoda klienta v Česku v důsledku kyberkriminality činí podle České bankovní asociace 16 tisíc korun.
Podvodníci si hrají na novináře
Uživatelé by se měli mít na pozoru před různými investičními podvody, ve kterých útočníci zneužívají jméno zpravodajského serveru Novinky.cz. Na snadné výdělky lákají podvodníci zpravidla v souvislosti se známými osobnostmi. V posledních měsících se objevily například falešné články s prezidentem Petrem Pavlem či moderátorem Janem Krausem.
Jde nicméně o typický phishingový podvod, kdy se útočníci snaží pod vidinou snadného zisku z lidí vylákat peníze. Podvod je to ale poměrně propracovaný, všechny odkazy ve falešném článku vedou na další podvodný web.
Aby důvěřivce kyberzločinci co nejvíce zmátli, nechtějí po něm v některých případech vyplňovat okamžitě čísla kreditních karet ani odesílat žádné peníze. Vše začíná registrací na dané platformě, načež uživatele bude kontaktovat správce platformy. Teprve s jeho pomocí jsou pak z důvěřivců vylákány peníze. Nemusí ho přitom kontaktovat pouze e-mailem, ale klidně i telefonicky.
Poradíme, na co si dát pozor a jak nesednout podvodníkům na lep, a to v dříve uveřejněném článku.
Pozor na falešné hry i aplikace, mobilní viry se tak šíří nejčastěji
