Článek
Nad některými z podvodů přitom často zůstává rozum stát. „Jeden z klientů bank na ně reagoval od listopadu 2019. Byl svou bankou několikrát varován, do současnosti banka pozdržela 28 podezřelých transakcí. Přesto klient vyžadoval jejich schválení a i přes veškeré úsilí banky podvodníkům naposílal přes 300 tisíc korun,“ popsal jeden z nich prezident asociace Jan Juchelka.
Samozřejmě většina kyberpodvodů neprobíhá tímto způsobem, často jsou velice sofistikované. Například využívají snahy lidí investovat.
Jeden z podvedených tak v dobré víře pravidelně posílal peníze na investiční účet, kdy se k němu pravidelně mohl přihlašovat, viděl grafy, kolik do investic vložil a jak mu rostou úroky. Že se jedná o podvod, zjistil teprve po roce, kdy se pokusil z vložených peněz část vybrat.
Vishing je na vzestupu. Podvodníci oberou o peníze i ostražité uživatele
Mezi jeden z nejzávažnějších typů podvodů patří podvodná volání, takzvaný vishing. Podvodníci při něm dokážou způsobit, že se volanému zobrazuje na displeji mobilů telefonní číslo důvěryhodné instituce, třeba přímo banky, policie nebo technické podpory, již využívá jejich zaměstnavatel.
„U poškozených to pak navozuje pocit důvěry,“ řekl policejní prezident Martin Vondrášek. „Zkušenost nám ukazuje, že se oběťmi stávají i vzdělaní lidé a lidé pracující ve finančnictví. Rozhodně neplatí, že se může nachytat pouze hlupák,“ varoval.
Koneckonců i podle statistik ČBA jsou nejčastějšími oběťmi kyberpodvodů lidé mezi 36 a 44 roky věku se středním vzděláním s maturitou.
Speciální policejní tým zasahuje
Mezi další typy podvodů podle Vondráška patří třeba nabídka výhodných investic, inzertní podvody, kdy pachatel podstrčí lidem, kteří na internetu chtějí něco prodat, fiktivní platební bránu. Oběti tam pak vyplní své údaje. „To nedělejte. Jediné, co kupující potřebuje znát, je číslo vašeho účtu, kam má poslat své peníze,“ varoval Vondrášek.
Dále podle policejního prezidenta zabírají podvody typu nigerijské dopisy, kdy se podvodníci snaží lidi nalákat na cennou zásilku nebo cennou pomoc. Řadí sem ale i dlouhodobé „útoky“, kdy se kyberpodvodníci vydávají třeba za vojáka nebo lékaře na misi a slibují ženám lásku. Ty jim pak v určité fázi pošlou své peníze.
Posledním typem je pak podle Vondráška phishing a smishing, kdy se útočníci pomocí sociálního inženýrství nebo SMS a podobně snaží vylákat z lidí jejich bankovní údaje. Často přitom zprávy vedou na napodobené webové stránky bank nebo státních institucí typu ministerstva práce či úřadu práce.
Loni přitom podle Vondráčka počet internetových podvodů vzrostl na dvojnásobek, na 18 554. Mírný meziroční nárůst je i v letošním prvním pololetí. Zatímco ještě před deseti roky tak kyberkriminalita činila pouze půl procenta celkové kriminality, loni to už bylo deset procent.
Vondráček proto v únoru zřídil specializovaný tým Ofenziva, kde jsou zatím na čtyři desítky kriminalistů. Tomu se podařilo identifikovat dva tisíce podvodných domén. „Máme za sebou i rozbití několika velkých podvodných call center,“ upozornil.
Test proti podvodníkům
ČBA v rámci boje proti podvodům spustila další ročník rozsáhlé vzdělávací kampaně, která upozorňuje na jejich sílící nebezpečí podvodů na internetu. Formou hravého testu na www.kybertest.cz se zájemci mohou rychle a snadno naučit, jak rozpoznat kybernetické útoky a jak jim nenaletět.
„Abychom test udělali ještě atraktivnějším, začlenili jsme do něj nové druhy podvodů, ale také umělou inteligenci, protože i s tou e-šmejdi pracují a prostřednictvím ní se snaží své oběti okrást,“ doplnila výkonná ředitelka asociace Monika Zahálková.
Na české banky útočili proruští hackeři. K útokům verbují za úplatu kohokoliv
Může se vám hodit na Firmy.cz: Česká bankovní asociace
