Článek
Popularitě nejrůznějších kybernetických měn nahrává kromě rostoucích kurzů také fakt, že virtuální mince je možné těžit na počítačích pomocí speciálního softwaru. Daný program používá předem nastavené výpočty, jejichž výsledkem je zisk virtuálních mincí. Za ty je pak možné klidně nakupovat prakticky cokoliv.
Jenže právě toho jsou si vědomi také počítačoví piráti. Ti stále častěji instalují podobný software do cizích počítačů místo klasických virů. Podobně zotročené stroje pak kyberzločincům vydělávají peníze, aniž by o tom majitelé počítačů měli ponětí.
Nejrozšířenější hrozba
Jasně to ukazují aktuální statistiky Esetu za měsíc prosinec, kdy se jeden těžařský virus stal nejrozšířenější hrozbou v Česku vůbec. „Nástup škodlivého kódu JS/CoinMiner byl velmi rychlý a zejména v samém závěru posledního měsíce loňského roku jeho aktivity výrazně zesílily,“ uvedl Miroslav Dvořák, technický ředitel antivirové společnosti Eset.
„Za celý prosinec 2017 představoval JS/CoinMiner třetinu všech detekcí kybernetických hrozeb. Hrozba těžebního trojanu ale nepolevila ani po Novém roce, ba právě naopak. První lednové dny dosahoval podíl JS/CoinMiner na detekcích téměř 50 procent,“ doplnil Dvořák.
JS/CoinMiner přitom není jediným škodlivým kódem, který se ve vodách českého internetu šířil. Níže naleznete přehled deseti největších hrozeb za poslední měsíc loňského roku.
| Deset nejčastějších internetových hrozeb v České republice za prosinec 2017 |
|---|
| 1. JS/CoinMiner (32,78 %) |
| 2. JS/Redirector (4,83 %) |
| 3. JS/TrojanDownloader.Nemucod (2,80 %) |
| 4. HTML/ScrInject (2,75 %) |
| 5. SMB/Exploit.DoublePulsar (2,75 %) |
| 6. Java/Adwind (1,72 %) |
| 7. PowerShell/Adware.Adposhel (1,56 %) |
| 8. JS/Chromex.Submelius (1,50 %) |
| 9. JS/Adware.AztecMedia (1,41 %) |
| 10. JS/Adware.Revizer (1,37 %) |
| Zdroj: Eset |
Jak útočí vyděračské viry
Na napadeném stroji dokážou vyděračské viry z rodiny ransomwaru udělat pěkný nepořádek. Nejprve zašifrují všechna data uložená na pevném disku. Za jejich zpřístupnění pak útočníci požadují výkupné, a to klidně i několik tisíc korun.
Kyberzločinci se zpravidla snaží v majiteli napadeného stroje vzbudit dojem, že se ke svým souborům dostane po zaplacení pokuty. Ta byla údajně vyměřena za používání nelegálního softwaru apod. I proto jim celá řada lidí již výkupné zaplatila.
Zaplatit zpravidla chtějí v bitcoinech, protože pohyby této virtuální měny se prakticky nedají vystopovat. A tím logicky ani nelegální aktivita počítačových pirátů.
Ani po zaplacení výkupného se ale uživatelé ke svým datům nemusí dostat. Místo placení výkupného je totiž nutné virus z počítače odinstalovat. Zpřístupnit nezálohovaná data je už ale ve většině případů nemožné.