Článek
Podle dnešních zákonů mohou s povolením soudů reagovat až na konkrétní podezření.
Přitom už víc než dva roky Vojenské zpravodajství buduje speciální jednotku proti hackerským útokům, Národní centrum kybernetických sil. Na rozjezd centra dostali zpravodajci od vlády 300 milionů korun. Připravují modernizaci budov, nákup techniky a už nabírají odborníky.
Ti musí sedět s rukama v klíně, protože ministerstvo obrany zatím nedokázalo předložit návrh zákona, který by plošné on-line sledování internetu umožňoval a který by našel podporu nejen zákonodárců, ale i provozovatelů internetových sítí.
„Ministerstvo požádá o posun termínu pro předložení návrhu zákona vládě na první polovinu roku,“ řekl Právu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Nejvíc vadilo plošné šmírování a zásah do práv poskytovatelů internetových služeb
Vojenské zpravodajství zákon předložilo již před dvěma roky, ale narazilo na tvrdý odpor. Podle kritiků by vojenští špioni dostali přílišné pravomoci pro šmírování lidí. Zákon proto tehdy neprošel Sněmovnou.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) loni na podzim Právu řekl, že nový zákon chce předložit do konce roku 2018 a že věří v jeho prosazení. „S ohledem na mezinárodní situaci a řadu kybernetických útoků čekám, že zákon podporu získá,“ dodal Metnar.
Zatím se ale jeho úřadu nedaří najít kompromisní řešení. „Chystaná právní úprava je složitá, musí zohledňovat potřeby zajišťování obrany ČR a současně garantovat základní práva a svobody fyzických osob. Chceme znění novely precizovat do podoby, která bude mít širokou podporu ve Sněmovně i mezi odbornou komunitou,“ podotkl Pejšek.
Ostatní služby ostrouhají?
Velkými kritiky zákona jsou ve Sněmovně piráti. Metnar se je proto pokoušel přesvědčit, ale zatím bez velkého výsledku. „Setkali jsme se s panem ministrem a vysvětlili jsme mu své výhrady. On nás ujistil, že nejspornější části zákona vypustí, ale mám pochybnosti, že Vojenské zpravodajství je v takové kondici, že dokáže vyvážit práva občanů a bezpečnost státu,“ řekl Právu pirátský poslanec Ondřej Profant.
Podle něj „nejvíc vadí plošné šmírování občanů a podstatný zásah do práv poskytovatelů internetových služeb“.
Kritici také odkazují na opakované rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, že plošný sběr a uchovávání provozních a lokalizačních dat jsou v rozporu s právem EU.
To bude supertěžká diskuse, protože nikdo nemá rád Velkého bratra
Zpravodajci odmítají, že by chtěli bez povolení soudu sledovat konkrétní osoby. Tvrdí, že budou jen analyzovat internetový provoz a zjišťovat jeho anomálie, které by mohly ukazovat na případný útok.
„Pokud na základě této analýzy zjistíme, že se něco chystá, a potřebujeme jít do obsahu zpráv, tak půjdeme za soudcem a budeme k této věci chtít povolení. Navíc tuto možnost s povolením soudu máme již nyní,“ řekl šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun.
Odposlouchávat a číst komunikaci mohou vojenští špioni stejně jako ostatní zpravodajské služby a policie pouze s povolením soudu.
Předsedkyně branného výboru Jana Černochová (ODS) čeká, že se ministerstvo dokáže vypořádat se všemi připomínkami a že dokáže vysvětlit civilním zpravodajským službám (BIS, ÚZSI), proč mají tuto pravomoc získat pouze vojenští špioni.
„Na podobě zákona by měla být shoda nejen mezi poslanci, ale i mezi zpravodajskými službami,“ řekla Právu.
Předseda komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Vít Rakušan (STAN) čeká, že prosazení zákona nebude snadné.
„To bude supertěžká diskuse, protože nikdo nemá rád Velkého bratra, ale na druhou stranu se svět změnil a i jinde probíhá diskuse na téma: právo na soukromí versus bezpečnost,“ sdělil Právu.
Operátoři se bojí černých skříněk
Provozovatelé internetu – tedy hlavně mobilní operátoři O2, Vodafone a T-Mobile – a různá internetová sdružení před dvěma lety silně lobbovali proti zákonu.
Nelíbilo se jim hlavně to, že by museli, byť za úplatu, do svých sítí napojit tzv. černé skříňky, ze kterých by vojenští špioni měli přístup k veškerému internetovému provozu.
Podle Pavla Koška z ICT Unie, která sdružuje operátory a další velké i malé firmy v odvětví, je Vojenské zpravodajství při svém druhém pokusu zatím neoslovilo. Starou podobu zákona považuje unie za nepřijatelnou. „Podle předchozího návrhu by v sítích operátorů mohla rozvědka bez potřebné kontroly působit i aktivně, tedy nejen monitorovat data všech uživatelů internetu, ale případně je číst, pozměňovat a manipulovat s nimi,“ sdělil Právu Koška.
Dodal, že ministerstvu obrany už několikrát nabídli pomoc i své řešení, které ale nepočítá s tím, že by na kybernetické útoky mohlo reagovat Vojenské zpravodajství, ale speciální jednotka české armády.
„Zejména posílení kybernetické akceschopnosti naší armády považujeme pro řešení aktuálních i budoucích globálních hrozeb za klíčové,“ dodal Koška.