Článek
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka, zaznamenal, že četnost takových útoků na politiky a strany se zvyšuje před nadcházejícími parlamentními volbami. Nové poslance budou Němci vybírat 26. září.
„Spolková vláda se vším důrazem žádá ruskou vládu, aby okamžitě skončila s nepřípustnými kybernetickými aktivitami,” prohlásila na pondělní vládní tiskové konferenci mluvčí německého ministerstva zahraničí. Dodala, že tuto žádost ruské diplomacii v uplynulém týdnu osobně tlumočil náměstek ministra zahraničí Miguel Berger.
Německý parlament čelil podle tajných služeb kybernetickým útokům několikrát, postiženi byli i vládní poslanci konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. To, že stopy takových útoků často vedou do Ruska, říkají němečtí politici zcela otevřeně. Obětí hackerů se stala v roce 2015 podle německých médií i Merkelová, která Moskvu v souvislosti s kybernetickými aktivitami opakovaně kritizuje za porušování mezinárodního práva a evropských hodnot.
Na konci června kancléřka poslancům na Německo-francouzském parlamentním shromáždění řekla, že Evropská unie musí zorganizovat společný summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože by tak bylo mimo jiné možné šéfovi Kremlu přímo říci, že kybernetické útoky nejsou základem produktivního partnerství.
Šéf ruské rozvědky: Lichotí mi to, ale za hackerskými útoky na USA nestojíme
