Článek
WSJ neupřesňuje, do jaké míry se vyšetřování týká nelegálního prodeje látek, které medicína považuje za léčiva, a do jaké míry nelegálních drog. Text deníku WSJ hovoří o léčivech i „nelegálních drogách“.
Dokumenty, jejichž kopie má deník k dispozici, jsou datované loni. Mezi adresáty obsílek byl jeden či více zástupců výzkumné společnosti The Algorithmic Transparency Institute, která se zabývala obsahem na sociálních sítích Mety souvisejícím s drogami, nebo výkonná ředitelka Aliance pro boj se zločinem na internetu Gretchen Petersová. Petersová potvrdila, že ji federální úřady oslovily, dále však věc odmítla komentovat.
Šíří viry a kradou data. Nebezpečné reklamy a podvodné stránky zaplavily Facebook
Američtí zákonodárci v posledních měsících diskutují o důkladnějších regulacích sociálních sítí, které by na jejich provozovatele kladly větší odpovědnost za obsah sdílený třetími stranami. Ministerstvo spravedlnosti se už v minulosti snažilo prosadit změnu federálních protidrogových zákonů tak, aby se internetová platforma stala spolupachatelem v případě, že ji třetí strana zneužije k porušení zákona.
V roce 2011 se například společnost Google vzdala výdělku 500 milionů dolarů (asi 11,5 miliardy korun) z reklam kanadských internetových lékáren, které cílily na americké spotřebitele a de facto propagovaly nezákonný dovoz léků na předpis do Spojených států, píše WSJ.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) je do vyšetřování společnosti Meta zapojený také, ačkoliv věc pro tisk odmítl komentovat.
Meta spolupracuje
Meta podle svého prohlášení s vyšetřovateli spolupracuje a uvádí, že nelegální prodej drog není v souladu s jejími zásadami.
Nick Clegg, který se v Metě zabývá „globálními otázkami“, v pátek uvedl, že společnost se připojila k americkému ministerstvu zahraničí a dalším, aby pomohla bojovat s prodejem drog na internetu a vzdělávala veřejnost o rizicích těchto látek. „Opioidová krize je ohromným rizikem pro veřejné zdraví a žádá si odpověď všech částí americké společnosti,“ prohlásil Clegg.
Meta vlastní například sociální sítě Facebook, Instagram, WhatsApp nebo Threads.
Hackeři zamířili také na Facebook
Bezpečnostní experti Check Pointu varovali již minulý rok v létě, že Facebook je hojně zneužíván také hackery. Ti se již neskrývají na darknetu, ale vesele obchodují právě na celosvětově nejpopulárnější sociální síti – na Facebooku si vyměňují zkušenosti, kšeftují s ukradenými údaji nebo hledají „námezdné dělníky“, kteří by za ně udělali špinavou práci.
„Většina renomovaných vývojářů pravděpodobně odmítne vytvářet phishingové stránky, takže amatérští hackeři hledají mezi morálně flexibilními vývojáři. Nejlepším místem pro hledání podobných odborníků se může zdát darknet, ale existuje bohužel i jednodušší možnost: Facebook,“ konstatoval Miloslav Lujka, expert z kyberbezpečnostní společnosti Check Point.
„Stejně jako na jiných platformách i na Facebooku jsou různé zájmové skupiny a některé sdružují hackery a podvodníky. Tyto veřejné skupiny mají často tisíce členů, kteří nakupují, prodávají a vyměňují phishingové stránky, údaje o kreditních kartách, hackerské nástroje a mnoho dalšího obsahu,“ podotkl Lujka.
Check Point vloni zmapoval hned několik případů, kdy se prodávající a kupci dohadovali právě na nejpopulárnější sociální síti světa. Připomenout si je můžete v našem dřívějším článku:
Hackerům otrnulo. Už se neukrývají na darknetu, vyrazili na Facebook
Jak funguje darknet
Darknet původně vznikl s ušlechtilou myšlenkou, mělo jít o prostor na internetu bez regulací a státního dohledu. Nejprve tedy sloužil především jako anonymní digitální prostor v zemích, kde panuje na sítích tvrdá cenzura, a k těmto účelům slouží i nyní.
Postupně však darknet začal přitahovat zločince, kteří pod rouškou anonymity mohli prodávat prakticky jakékoli zboží bez omezení – na internetovém černém trhu tak není problém sehnat drogy, zbraně, léky, padělané dokumenty, škodlivý software či odcizené osobní údaje běžných uživatelů.
K darknetu se lidé mohou připojit prostřednictvím speciálních internetových prohlížečů, jež jsou schopny pracovat přes šifrované sítě a nabízejí konfiguraci komunikačních protokolů a portů.
Jako platidlo zde slouží virtuální mince, nejčastěji bitcoiny, ethereum či monero, díky kterým jsou kupující a prodávající prakticky nevystopovatelní. Ochránci zákona tedy mají jen velmi omezené možnosti, jak obchodování na černém internetovém trhu zarazit.
Kyberzločinci vydělávají na ChatGPT, obchodují s prémiovými účty
