Hlavní obsah

„Někdo si na vás bere úvěr 250 tisíc.“ Podfukáři volají jako policisté i bankéři

4:10
4:10

Poslechněte si tento článek

Praha

V posledních týdnech se doslova roztrhl pytel s podvodnými telefonáty, ve kterých se kyberšmejdi vydávají za policisty či bankéře. Lidem tvrdí, že si jejich jménem chce někdo vzít úvěr. Ve skutečnosti chtějí důvěřivce sami oškubat.

Foto: Jorge Silva, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Na Novinky.cz se s podobným příběhem obrátilo v posledních čtrnácti dnech hned několik lidí. Scénář útočníků je přitom vždy stejný, snaží se lidi vyděsit, načež z nich lákají osobní údaje či rovnou peníze.

„Minulý týden mi volala pracovnice Fio banky s tím, že chce dořešit můj úvěr na 250 tisíc, který jsem si prý sjednala,“ popsala svou zkušenost Novinkám Hanka Z.

Spoofing, smishing i vishing. Nenechte se napálit kyberšmejdy

Bezpečnost

V tu chvíli ještě netušila, že volá s podfukářkou. „Nejdřív jsem se lekla, jak mi četla adresu a jméno. Pak ale začala až moc striktně řešit moji občanku i domnělou krádež identity,“ prohlásila Hanka Z. s tím, že právě při množství požadovaných detailů zbystřila.

„Vzpomněla jsem si na článek na Novinkách o podvodnících na telefonu, který jsem před časem četla. A hned mi docvaklo, že je to podvod,“ konstatovala Hanka Z.

Zareagovala skvěle

Udělala to nejlepší, co mohla – zareagovala ukázkově. „Vystartovala jsem na ni, že takhle ne a že okamžitě volám policajty. Paní sice naléhala, že musíme pokračovat, ale po mém neústupném jednání jen dodala, že mi někdo od nich zavolá, a položila to,“ uvedla Hanka Z.

Následně sama zavolala na Fio banku, aby se přesvědčila, že si na ni opravdu nikdo nechce vzít úvěr. „Tam mi to zvedl už skutečný bankéř, který mě ujistil, že šlo o podvod. Prý jim volá tak deset lidí denně, že mají stejné zkušenosti,“ uzavřela Hanka Z.

Je tedy evidentní, že případ není ojedinělý. Kdyby ale Hanka Z. sedla podvodníkům na lep, patrně by přišla o peníze či minimálně o citlivé osobní údaje, jejichž prostřednictvím by kyberšjmejdi mohli páchat další trestnou činnost.

V minulosti bylo zaznamenáno několik případů, kdy lidé falešným bankéřům uvěřili a ve snaze zachránit své úspory vybrali celý účet a peníze vložili do bitcoinmatů – tedy přeměnili je na kryptoměnu a poslali je přímo podvodníkům.

Není přitom pravidlem, že by se podobně nechali nachytat pouze senioři, jak dokazuje případ 34leté Petry Č. Té volal podfukář, který se představil jako kriminální policista.

„Někdo si chce vaším jménem vzít v bance úvěr 300 tisíc, ale zachytili jsme to – nyní však potřebujeme vaši součinnost,“ tvrdil podfukář v telefonu důvěřivé ženě. Té nedávno technik zapojoval internet v bytě, tak se vyděsila, že jí musel podstrčit společně s předávacím protokolem plnou moc a nyní si na ni chce vzít úvěr. „Nechápala jsem, jak je u Vodafonu něco takového možné,“ prozradila Novinkám Petra Č.

Hlavně nepanikařit

Z nastalé situace byla natolik vyděšená, že v hovoru pokračovala. Naštěstí podvodník z „kriminální policie“ po ní v tu chvíli žádné detaily nechtěl. Evidentně si oběť připravoval na další útok, chtěl totiž vše dořešit až v druhém telefonátu.

Místo toho, aby se Petra Č. nervovala možným dluhem a čekala na další hovor, začala vše řešit s operátorem. Díky tomu zjistila, že šlo o podvod.

Kdyby to neudělala, patrně by z ní podfukář při druhém pokusu vytáhl všechny informace, které by potřeboval. V horším případě klidně i peníze.

Z řádků výše je patrné, že nátlak podfukářů stoupá, stejně jako jejich um vytáhnout z vyděšených lidí, co potřebují. I v nepříjemných situacích by však lidé měli vždy zachovat chladnou hlavu, nepanikařit a při sebemenších pochybnostech telefonát položit – následně mohou sami zavolat do banky či na policii, díky čemuž budou vědět, že skutečně nevolají s podvodníkem.

Co je phishing a vishing?

Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.

Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.

V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.

Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.

Chtěla za pár korun prodat přilbu, naletěla a přišla o čtvrt milionu

Bezpečnost

Výběr článků

Načítám