Článek
Nadále zůstávají v provozu digitální knihovny a licencované zdroje, tedy dokumenty pro příslušně registrované uživatele. Návrat do režimu před incidentem znamená, že knihovna vzhledem k přetrvávajícím opatřením proti šíření koronaviru stále stejně jako jiné instituce nefunguje v plném provozu, počet lidí je omezen a je také nutné nosit respirátor. Nefungují například studovny.
Pro čtenáře, kterým v těchto dnech končí platnost čtenářských průkazů nebo výpůjční lhůty, knihovna posunula tyto termíny tak, aby mohli nadále využívat přístup do Národní digitální knihovny. Knihovna posouvá i další termíny týkající se třeba výpůjček, informace najdou čtenáři především na sociálních sítích knihovny, webové stránky po útoku NK nepoužívá.
Národní knihovna aktuálně eviduje kolem 30 tisíc čtenářů. NK je jednou z nejstarších českých veřejných knihoven, spravuje největší knihovní fond v zemi. Sídlí v pražském Klementinu, jejím zřizovatelem je ministerstvo kultury. NK je centrem systému knihoven a spravuje fond historické a novodobé literatury s více než šesti miliony dokumentů, roční přírůstek je zhruba 70 tisíc titulů. Od 1. května má nového generálního ředitele, z konkurzu vzešel dlouholetý knihovník Tomáš Foltýn.
Expert: Hackeři necílili na data čtenářů
Útoky hackerů nejsou v Česku výjimečné
K častým terčům hackerů patřila v poslední době v Česku zejména zdravotnická zařízení a některé úřady. Podle bezpečnostní firmy Check Point vzrostl v republice od začátku roku počet ransomwarových, tedy vyděračských hackerských útoků o 259 procent a dopad vyděračských virů z rodiny ransomwaru na české společnosti je aktuálně na více než dvojnásobku světového průměru.
V letošním roce k hackerským útokům v ČR patřilo třeba napadení systému veřejné správy, když se jeho cílem staly v březnu mimo jiné pražský magistrát či ministerstvo práce. Ve stejném měsíci hackeři zaútočili na tři soukromé polikliniky v centru Prahy.
Záhy hackeři napadli i zdravotnické zařízení ministerstva vnitra, které má citlivé informace o příslušnících bezpečnostních složek. V březnu kybernetičtí útočníci napadli počítačové systémy Správy železnic a Českých drah. Bezpečnost na tratích neohrozili.
Vrchol teprve přijde, obávají se hackerských útoků na nemocnice experti
Jak útočí vyděračské viry
Na napadeném stroji dokážou vyděračské viry z rodiny ransomwaru udělat pěkný nepořádek. Nejprve zašifrují všechna data uložená na pevném disku. Za jejich zpřístupnění pak útočníci požadují výkupné, a to klidně i několik tisíc korun.
Kyberzločinci se zpravidla snaží v majiteli napadeného stroje vzbudit dojem, že se ke svým souborům dostane po zaplacení pokuty. Ta byla údajně vyměřena za používání nelegálního softwaru apod. I proto jim celá řada lidí již výkupné zaplatila.
Zaplatit zpravidla chtějí v bitcoinech, protože pohyby této virtuální měny se prakticky nedají vystopovat. A tím logicky ani nelegální aktivita počítačových pirátů.
Ani po zaplacení výkupného se ale uživatelé ke svým datům nemusí dostat. Místo placení výkupného je totiž nutné virus z počítače odinstalovat. Zpřístupnit nezálohovaná data je už ale ve většině případů nemožné.
