Množství kyberkriminality stoupá v Pardubickém kraji až o čtvrtinu ročně

"Peníze se snažíme blokovat, důležitá je rychlost. Když poškození přijdou hned ten den, je šance, že se jim peníze vrátí. Když přijdou za dva tři týdny, jsou peníze vyprané nebo skončí v zemi, kam my už nedosáhneme," uvedl Drdla.

Drdla popsal případ, kdy starší žena napsala do internetového vyhledávače stránky své banky. Dostala se na web, který vypadal skoro stejně jako originální. "Zadala své údaje, tím je sdělila pachateli. Kvůli tomu přišla skoro o milion korun, které on odeslal obratem někam do ciziny," řekl kriminalista.

Zhruba polovinu podvodů tvoří nabídka výhodných nákupů. Lidé chtějí koupit různé spotřební zboží a zláká je cena, která je i poloviční proti obvyklým nabídkám. "Lidé pošlou zálohu, jejich peníze skončí v zahraničí. Zboží nikdy neuvidí," řekl Drdla.

Podvodníci to zkoušejí i opačně, odpovídají na inzeráty. Napíšou prodejci zprávu, že mu peníze za nabízené zboží pošlou na bankovní kartu, někteří lidé nevidí rozdíl mezi číslem karty a bankovního účtu.

"Nejčastější variantou je, že pošlou přes internet formulář. A požadují, aby ho prodejce vyplnil údajně pro zásilkovou službu," řekl Drdla. Tím se podvodník dostane k údajům bankovní karty a může ji zneužít.

"Jediná rada je, nesdělovat nikdy nikomu číslo platební karty včetně CVV kódu. Paní prodává něco za 700 korun, ale přijde pak o 200 000 nebo 300 000 korun ze svého účtu," uvedla policejní preventistka Veronika Šmejkalová.

Lidé by také měli zpozornět, když jim zavolá pracovník banky. Podvodníci používají aplikace, které vytvoří falešné číslo a hovor se jeví jako z telefonního čísla skutečné banky. "Zavolají, že vidí nestandardní bankovní operaci na účtu a že nabízí pomoc. Nabídnou, že peníze převedou na speciální účet, člověk jim vše nadiktuje. Oni pak převedou peníze do zahraničí nebo převedou na kryptoměny, anebo si vezmou na jejich účet půjčku," řekl kriminalista.

Opakovaně podvodníci používají legendu o americkém vojákovi. Snaží se, aby žena nebo muž, které se chystají podvést, si k nim vytvořili citové pouto. Pak tvrdí, že za nimi chtějí přijet do Evropy, ale nemají peníze na cestu. Vylhané příběhy mají různé varianty.

Roste také počet případů, kdy hackeři napadnou lidem účty na sociálních sítích nebo e-maily. Neubývá ani šíření dětské pornografie. Pachatelé mimo jiné komunikují v uzavřených diskusních fórech s dětmi a snaží se od nich vylákat citlivé fotografie, vyplývá ze statistik.

V celé republice za loňský rok policisté evidují 9518 případů kyberkriminality. Meziročně je to skoro o 18 procent víc. Z toho za loňský rok objasnili kriminalisté 2356 skutků.