Článek
„Její původní návštěva na policejní služebně v Tišnově rozhodně nebyla radostná,“ řekl Novinkám mluvčí jihomoravské policie Bohumil Malášek. Ženě se podvodníci ozvali telefonicky, rychle ji přesvědčili, že její bankovní účet je v ohrožení a mohla by přijít o úspory.
Podle jejich pokynů a v obavě o úspory své peníze poslala na dva jejich účty s tím, že peníze se vrátí na ten její po vyřešení údajných problémů. Následně žena zjistila, že nad penězi nemá žádnou kontrolu, a obrátila se na policii. Šance na vrácení peněz byla v tu chvíli téměř nulová.
„Přesto se po oznámení případu policistům pokusila o neobvyklé řešení. Na jedno z telefonních čísel napsala dlouhou SMS zprávu. V ní podvodníkům vylíčila svou osobní situaci, která rozhodně není radostná. Zároveň požádala o navrácení peněz,“ doplnil mluvčí. Reakce podvodníků, kteří peníze vrátili, překvapila ji i policisty.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Afektovaný padesátník s rozběhem zákeřně najel v Brně nákupním vozíkem do mladé ženy. Kvůli naprosté prkotině
Útoků přibylo
Česká bankovní asociace (ČBA) letos zaznamenala zvýšený počet kybernetických útoků zaměřených na klienty bank, konkrétně eviduje 65,8 tisíce napadených lidí, což je ve srovnání s loňskem o třetinu více.
Dobrou zprávou je aspoň to, že se snižuje škoda způsobená jednomu člověku. Letos dosahuje 16 170 korun, loni to bylo 20 741 Kč.
Tento pozitivní vývoj přičítá ČBA zejména zvýšené edukaci veřejnosti o rizicích a kybernetických podvodech. „Banky dlouhodobě investují do ochrany svých klientů a do prevence odhalování podvodů. Umělá inteligence se stává stále důležitějším nástrojem, který nám pomáhá rychle a efektivně identifikovat hrozby a minimalizovat jejich dopady,“ prohlásil prezident asociace Jan Juchelka.
Zdůraznil však, že umělou inteligenci (AI) stále častěji zneužívají také kyberšmejdi, kteří ji využívají k vytváření stále sofistikovanějších podvodů. Novinky například v minulosti opakovaně varovaly před deepfaky, tedy podvodnými videi vytvořenými AI, která lákají z důvěřivců peníze.
Podvodníci si hrají na novináře
Uživatelé by se měli mít na pozoru před různými investičními podvody, ve kterých útočníci zneužívají jméno zpravodajského serveru Novinky.cz. Na snadné výdělky lákají podvodníci zpravidla v souvislosti se známými osobnostmi. V posledních měsících se objevily například falešné články s prezidentem Petrem Pavlem či moderátorem Janem Krausem.
Jde nicméně o typický phishingový podvod, kdy se útočníci snaží pod vidinou snadného zisku z lidí vylákat peníze. Podvod je to ale poměrně propracovaný, všechny odkazy ve falešném článku vedou na další podvodný web.
Aby důvěřivce kyberzločinci co nejvíce zmátli, nechtějí po něm v některých případech vyplňovat okamžitě čísla kreditních karet ani odesílat žádné peníze. Vše začíná registrací na dané platformě, načež uživatele bude kontaktovat správce platformy. Teprve s jeho pomocí jsou pak z důvěřivců vylákány peníze. Nemusí ho přitom kontaktovat pouze e-mailem, ale klidně i telefonicky.
Poradíme, na co si dát pozor a jak nesednout podvodníkům na lep, a to v dříve uveřejněném článku.
Nebezpečný virus maskují za fakturu, potají šmíruje uživatele
