Lákají na zisk a připraví lidi klidně o miliony

„Investiční podvodníci jsou stále vynalézavější. Škody v případě jednotlivců mohou jít až do milionů, v průměru pak člověk přijde zhruba o 161 tisíc,“ upozornil Jan Hlavsa z investiční platformy Fondee.

Počet finančních kyberútoků postavených na příslibu nerealisticky vysokého rychlého zisku bez rizika se podle něj za dva roky více než zčtyřnásobil. Už předloni přitom přišli Češi kvůli podvodným praktikám na internetu o více než dvě miliardy korun.

„Ve většině případů podvodníci tlačí zejména na čas. Setkat se tak lze s větami jako platí pro prvních 200 investorů nebo omezená nabídka,“ přiblížil Hlavsa. Podle něj je potřeba nakládat se svými prostředky s chladnou hlavou.

„Když vám někdo nabídne výnos jedno procento denně nebo tři procenta týdně, vypadá to na první pohled slibně. Jsou to ale stovky až tisíce procent ročně. A to žádná důvěryhodná investice nevydělá. Namístě je zpozornět i tehdy, kdy po vás někdo chce převod peněz na osobní účet, anonymní převod či krypto platbu,“ radí Hlavsa.

Podle experta ČSOB na kybernetickou bezpečnost Petra Vosály je způsob provedení vždy totožný – klient na internetu najde inzerát slibující vysoké, rychlé, bezpracné a bezrizikové zhodnocení svých peněz a zanechá své telefonní číslo.

„Ozve se mu údajný zaměstnanec investiční společnosti, ve skutečnosti však podvodník, který ho manipulací donutí nainstalovat si do počítače nástroj na vzdálenou správu, například TeamWiever. Následně ho přesvědčí k odeslání peněz obvykle na zahraniční bankovní účty. K žádnému zhodnocení přirozeně nedojde a peníze mizí v nenávratnu,“ popsal Vosála.

Jak dodal, lidé si někdy pod vidinou snadného zbohatnutí neváhají vzít kvůli tomu i úvěr.

„Výsledné škody se pak mohou pohybovat i v řádech milionů korun,“ potvrdil expert.

Také podle něj si lidé musí uvědomit, že žádná investice nemůže být s vysokým zhodnocením a nulovým rizikem.

Pokud chtějí investovat, měli by se obrátit na renomovanou, důvěryhodnou firmu či banku. „Hlavně by nikdy neměli do svého počítače instalovat nástroje na vzdálenou správu a pouštět si tam cizí lidi,“ zdůraznil Vosála. Podle Hlavsy je potřeba si obchodníka před první investicí dobře prověřit, stačí pár minut pátrání na internetu.

„Investování je dlouhodobá cesta, která vede ke splnění finančních cílů v určitém čase,“ doplnil Martin Novák z Broker Consulting. „Pokud dnes někdo nabízí zhodnocení nad inflací, pravděpodobně se jedná o podvod,“ dodal.

Na trhu se v posledních letech vyrojilo mnoho obchodníků, kteří ale nejsou pod dozorem. Ministerstvo financí se chystá zpřísnit pravidla pro takzvané alternativní fondy, které často lákají drobné investory, i když jim to zákon zakazuje. Jedná se přitom právě o silně rizikové investice, které mohou lidi připravit o celoživotní úspory.

Ministerstvo zmínilo třeba fond WCA International, na který byl počátkem roku prohlášen konkurz. Jeho krach přinesl těžké spaní mnoha lidem. Peníze v něm mělo uloženo pět tisíc lidí, jednalo se až o dvě miliardy Kč.

„Ačkoliv by se investice do těchto fondů neměly veřejně nabízet, praxe je nezřídka jiná. Mnoho drobných investorů navíc mylně podléhá dojmu, že se jedná o regulované subjekty podléhající dohledu centrální banky a že investice je relativně bezpečná,“ upozornil mluvčí ministerstva Petr Habáň.

Přitom jde podle něj naopak o značně rizikové investice. „Některé z těchto fondů již zkrachovaly, přičemž investoři přišli o většinu, či dokonce o všechny své vložené prostředky. Případy, kdy se vedle ČNB do šetření zapojily i orgány činné v trestním řízení, jsou například Growing way a WCA,“ řekl Habáň.

Neblahé zkušenosti s některými z nich má i Česká národní banka, která alternativní fondy sice nereguluje, ale eviduje je ve veřejném seznamu. „Každoročně zahajujeme řádově desítky správních řízení kvůli nesplnění zákonné vykazovací povinnosti,“ konstatovala mluvčí centrální banky Petra Vlčková.

Ze stížností lidí často vyplývá, že prošetřované fondy mohly porušovat zákaz shromažďování prostředků od veřejnosti, když lidem investici doporučil zprostředkovatel, nikoliv zákonem vyžadovaný úzký okruh nejbližších osob, a investovali daleko nižší částky, než je přípustné pro takzvané kvalifikované investory. Minimální výše investice přitom činí ekvivalent 125 000 eur, případně jeden milion korun.

Jde přitom o prudce rostoucí segment. Ke konci roku 2019 bylo správců těchto fondů 151 a spravovali majetek ve výši 4,4 miliardy Kč. Ke konci loňského roku jich bylo už 383 a vykázali majetek přesahující 16 miliard. V květnu jich bylo již 406.