Mareš, Železný i Musk. Podvody s celebritami se šíří jako lavina

Petr Pavel, Alena Schillerová, Jakub Železný, Andrej Babiš, Leoš Mareš či podnikatel Elon Musk. Co mají tito lidé společného? Jejich jméno zneužívají podvodníci, kteří cílí na uživatele v Česku. Snaží se tak v důvěřivcích vzbudit zájem k investicích přes falešnou investiční platformu.

Podobné útoky se objevovaly už v minulém roce, ale nyní nabraly na intenzitě. Výzkumníci z Avast Threat Labs již zachytili bezmála devět tisíc útoků vedených proti českým uživatelům.

„V posledních týdnech pozorujeme velký nárůst podvodů, které z uživatelů lákají peníze pod záminkou snadné investice. Podvodníci již tradičně sázejí na důvěryhodnost jmen celebrit, firem a médií,“ varoval analytik malwaru společnosti Gen Alexej Savčin.

Podle něj jdou kyberzločinci s dobou a snaží se nalákat i na využití umělé inteligence. Právě o ni je mezi lidmi v poslední době nebývalý zájem – chtějí zjistit, jak nejmodernější technologie změní jejich životy.

Kyberzločinci tvrdí, že s pomocí umělé inteligence dovede platforma obchodovat na burze a trhu s kryptoměnami lépe než lidé, díky čemuž mohou snadno vydělat peníze.

„Podvod se šíří prostřednictvím reklam na Facebooku a Instagramu. Po kliknutí na reklamu se uživatel dostane na webové stránky, které vizuálně napodobují Českou televizi, České noviny, Novinky a další média,“ konstatoval Savčin.

Další průběh podvodu je pak vždy jako přes kopírák. „Ve smyšleném textu známé osobnosti představují revoluční metodu, jak rychle zbohatnout. Článek pak uživatele přesměruje na investiční portál, který ho vyzývá k registraci a v některých případech také k uhrazení vstupního poplatku,“ konstatoval bezpečnostní expert s tím, že pokud důvěřivci sednou počítačovým kriminálníkům na lep, o peníze pochopitelně přijdou.

„Uživatelům doporučujeme mít se na pozoru před nabídkami, jež se zdají až příliš dobré, a investovat jen prostřednictvím prověřených platforem,“ doplnil Savčin.

Podle něj se útočníci nezaměřují pouze na Česko, podobné podvody se šíří také v dalších státech – v Austrálii, Mexiku, Argentině, Kanadě, Španělsku, Německu, Norsku a ve Velké Británii.

Jak investiční podvod do kryptoměn vypadá, nedávno popsala také česká policie. Ta zmapovala příběh 47letého muže z Brněnska, který místo výhodné investice zplakal nad výdělkem.

Celé to začalo vlastně docela nevinně. Údajný finanční poradce oslovil muže prostřednictvím sociálních sítí a nabídl mu pomoc při investování do kryptoměn. „Na začátku začali s částkou kolem jednoho tisíce eur (23 700 korun, pozn. red.),“ uvedl policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Jejich investice se zdála být úspěšná, proto pokračovali. „Obratem tedy navýšili obchodování o stejnou částku,“ popsal mluvčí, jak domnělý finanční poradce postupně tahal z muže peníze.

Poradce se následně dožadoval dalších peněz a založení jiného účtu, což muž z Brněnska odmítl. Ani tak to ale internetový podvodník nevzdal, a nakonec přišel na způsob, jak z důvěřivce vylákat další peníze – nastrčil za sebe jiného kolegu vymyšlené obchodní společnosti.

Falešný kolega muže informoval, že se na jeho investičním kryptoměnovém účtu objevily „snadno získatelné peníze“, které by mohly celou investici akcelerovat. Muž tak pod vidinou snadného zbohatnutí kývl na další zaslání doporučené sumy.

I další komunikace s podvodníkem byly podle mluvčího tak přesvědčivé, že poškozený odesílal další a další částky. „Až když z jeho bankovního konta zmizelo skoro půl milionu korun, pochopil, že naletěl podvodníkům,“ doplnil mluvčí s tím, že muž následně případ oznámil policii.

Policie se opakovaně zabývá podobnými případy a pravidelně varuje veřejnost, aby důvěřivci nesedli podvodníkům na lep. Přesto jsou kybernetičtí zločinci ve svém snažení úspěšní vcelku pravidelně.

Před dvěma měsíci například policisté informovali o případu 57leté ženy z Brněnska, která také naletěla podvodníkům při investicích do kryptoměn. Byla natolik důvěřivá, že podvodnému bankéři dovolila nainstalovat aplikace pro vzdálený přístup ke svému počítači i mobilu, dokonce mu i poskytla údaje ke svému bankovnímu účtu.

„Pak byla překvapená, když z jejího účtu zmizely peníze, a podvodník dokonce sjednal tři půjčky. Celkem se jednalo o ztrátu téměř čtvrt milionu korun. Kdyby nezasáhla banka a nezablokovala účet, škoda by byla ještě vyšší,“ uvedl Malášek.

Žádná tuzemská banka nikdy nepožaduje po svých klientech instalaci programů, které by umožňovaly vzdálený přístup k jejich elektronickým zařízením. Stejně tak by lidé neměli sednout podvodníkům na lep, když požadují přístupové údaje k jejich bankovnictví. Ty by neměli sdělovat vůbec nikomu.

Pokud mají lidé pocit, že někdo získal neoprávněně přístup k jejich bankovnímu účtu, měli by promptně změnit heslo a kontaktovat svou banku.