Článek
Nová technika, která je pro běžného uživatele těžko rozpoznatelná, se podle NÚKIB objevila na kybernetické scéně v minulém měsíci v souvislosti s phishingovými útoky. NÚKIB se s ní v nahlášených incidentech zatím nesetkal, ale jelikož ji útočníci v posledním měsíci používali při útocích na ukrajinské cíle, nelze podle úřadu vyloučit, že se vzhledem k české aktivní podpoře časem objeví i v tuzemsku.
Technikou Browser-in-the-Browser se útočníci snaží odcizit přihlašovací údaje. V běžném případě se uživateli po kliknutí na přihlášení do vybrané aplikace otevře nové okno prohlížeče s polem pro přihlašovací údaje k jeho účtu. V případě Browser-in-the-Browser se ale po kliknutí otevře falešné přihlašovací okno, které imituje podobu a chování prohlížeče. Pokud oběť přihlašovací údaje vyplní, dostane je útočník.
Kyberválka hrozí i Česku. Situace je kritická, varoval NÚKIB
I když nebyl v březnu evidován žádný incident, který by byl prokazatelně spojený s válkou na Ukrajině, situaci úřad stále monitoruje a vyhodnocuje případné kybernetické hrozby.
Březen se z hlediska závažnosti incidentů podobal většině měsíců posledního roku. Žádný incident neměl natolik závažné důsledky, aby mu NÚKIB přiřadil nejvyšší možnou závažnost, většina incidentů byla méně závažného charakteru. Do těch s významnějšími dopady se propsaly především ransomwarové útoky, které omezily fungování napadených subjektů,“ uvedl úřad.
Phishingové kampaně, DDoS i ransomware
Pětinu incidentů v březnu podle úřadu činily phishingové kampaně. Jde o podvodnou praktiku za účelem vylákat od uživatele citlivé údaje například formou e-mailu, který se jeví jako zpráva od banky. Pětinu tvořil ransomware, což je vyděračský program, který zablokuje přístup k systému a za odblokování požaduje výkupné.
Šest incidentů vyústilo v nedostupnost služeb. Za polovinou z nich stála technická chyba, ne cílený útok. Ve dvou případech pak ovlivnil fungování organizací právě ransomware, který na čas vyřadil napadené systémy z provozu.
Nejnebezpečnější malware na světě loni napadl 140 000 počítačů
Na napadeném stroji dokážou vyděračské viry z rodiny udělat pěkný nepořádek. Nejprve zašifrují všechna data uložená na pevném disku. Za jejich zpřístupnění pak útočníci požadují výkupné, a to klidně i několik tisíc korun. Ani po zaplacení výkupného se ale uživatelé ke svým datům nemusí dostat. Místo placení výkupného je totiž nutné virus z počítače odinstalovat. Zpřístupnit nezálohovaná data je už ale ve většině případů nemožné.
Za poslední nedostupností systémů napadené organizace stál útok typu DDoS (Distributed Denial of Service). DDoS útoky mají vždy stejný scénář: stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.
