Článek
Řehka proto zdůraznil, že na kyberbezpečnosti je nutné pracovat dlouhodobě, aby v době krize byla funkční.
NÚKIB v polovině dubna vydal varování před hrozbou kyberútoků na nemocnice a další cíle. Podle Řehky vyvolalo u veřejnosti rozhořčení, že v době přetížení nemocnic čelí tato zařízení útokům, z hlediska útočníků to však považuje za logické. „Každý systém v krizi je zranitelný,” vysvětlil. Při pandemii podle něj úřad zaznamenal asi třetinový nárůst kyberincidentů, přibližně v polovině případů byla zašifrována data prostřednictvím vyděračských programů (ransomware).
Nejznámějším loňským případem kyberútoku bylo faktické odstavení počítačové sítě a následné ochromení nemocnice v Benešově. Hackeři v nedávné minulosti napadli také zdravotnická zařízení v Brně či Kosmonosech. Krátce po varování NÚKIB oznámila Fakultní nemocnice Ostrava, že odrazila útok na jeden ze svých serverů. Loni byla podle odhadů expertů napadena asi pětina tuzemských nemocnic.
Kyberútoky na nemocnice nekončí, rizikem je práce z domova, upozornili odborníci
Česko podle Řehky zatím má spíš relativní štěstí a velké světové kyberútoky a incidenty se mu dosud vyhnuly. „Ale myslím, že to nebude trvat věčně,” míní. Pandemie podle něj paradoxně byla užitečná v tom, že na problematiku kyberbezpečnosti upozornila manažery a politiky. „Budovat bezpečnost v době krize je pozdě. Když přijdete v době krize k nemocnicím a nabízíte jim zdarma opatření, která by mohla pomoci, přetížený systém už to neabsorbuje,” řekl.
Lidé by podle něj měli přestat chápat kyberbezpečnost jako "ajťácký problém", protože je to problém manažerský a problém politických lídrů. „Buď bezpečnost budujete dlouhodobě a v krizi zafunguje, nebo ji nebudujete a v době krize už s tím nic nenaděláte,” uvedl Řehka.
Při pandemii se začal prohlubovat trend zpracovávání dat ve vzdálených úložištích, tzv. cloudech, řekl. „Tlak na cloudy je logický, ale někdy dochází k tomu, že se data přesouvají na úkor bezpečnosti,” varoval. Pokud stát či soukromá organizace přesune svá data do cloudů, ztratí nad nimi kontrolu, dodal. „Měla by být jasně nastavená pravidla, jak s těmito riziky pracovat a jak je snižovat,” řekl.
Potřeba rychlého přenosu velkého množství dat také při pandemii podpořila snahu o rozvoj telekomunikačních sítí páté generace (5G), uvedl šéf NÚKIB. Česko podle Řehky není v rozvoji 5G průkopníkem a ani to nebude jeho reálnou ambicí, stát by proto měl tento fakt využít a před finálním rozhodnutím o 5G pečlivě zvažovat současně i bezpečnost. „Musíme ji hlídat od začátku. Bezpečnost nemá brzdit vývoj, ale má ho chránit,” uvedl.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
Revoluce jménem 5G
5G změní úplně všechno – a půjde o mnohem dramatičtější změny než ty, které si spojujeme s nástupem bezdrátových technologií. Standard 5G totiž nebude sloužit pouze pro připojení počítačů a mobilů k internetu. Využívat jej budou i chytré přístroje, které se postupně zabydlují v tuzemských domácnostech.
Nová generace mobilního internetu najde uplatnění například v dopravě, virtuální realitě, sportu, ale také v oblasti zdraví.
Stejně tak se k 5G sítím budou připojovat chytré pračky a ledničky, ale například také autonomní automobily – pro jejich rozvoj je rychlé a stabilní připojení k internetu na cestách klíčové.
I když se tak 5G může zdát pouze jako další mobilní standard, ve skutečnosti budou jeho přínosy daleko větší. Pátá generace mobilních sítí zpřístupní podle studií Ericssonu vysokorychlostní internet až pro miliardu lidí a zařízení. A co víc, umožní rozmach moderních technologií.
