Kyberšmejdi si hrají s emocemi obětí. Ty jim pak pošlou peníze i přes varování okolí

Jeden z těchto případů se odehrál před časem na Mladoboleslavsku, kde seniora telefonicky kontaktoval falešný pracovník banky. Sdělil mu, že je jeho účet napaden a že má peníze vybrat a vhodit do bitcoinmatu. Senior tak vybral 270 tisíc korun a vydal se k automatu.

Podvodníka měl celou dobu na telefonu a dostával od něj instrukce. U bitcoinmatu si seniora všiml pracovník bezpečnostní agentury a řekl mu, že se určitě jedná o podvod a že na místo zavolá policii. Senior ale věřil podvodníkovi, a když viděl přicházet policejní hlídku, utekl. Podvodník mu totiž řekl, že hlídka je falešná a chce ho o peníze připravit.

V tomto případě se nakonec podařilo část jeho úspor zachránit. Podle specialistů na kyberbezpečnost ale není tato situace výjimečná a obětí se stávají i mladší lidé s vysokým vzděláním.

„V podstatě každý den přemlouváme některé klienty, aby peníze nikam nezasílali,“ řekl Novinkám Pavel Šašek, manažer karetního servisu a karetních podvodů Komerční banky.

Jeho útvar přitom reaguje především na typ podvodů, kdy kyberšmejdi přesvědčí svou oběť k údajně výhodné investici. Jsou schopni ji držet na telefonu i několik hodin a doslova jí vymluvit příslovečnou díru do hlavy.

„Nám pak při zasílání peněz vyskočí podezřelá transakce, kdy klienta kontaktujeme a snažíme se mu vysvětlit, že se jedná o podvod. Trvá pak v průměru 25 minut, než ho přesvědčíme, kdy nám nevěří a říká, že chce být bohatý, že ho máme nechat vydělat a že lžeme,“ upřesnil Šašek.

„Jeden mi teď dokonce řekl, že mi sice věří, ale že mu podvodníci říkají, že tam má 2,5 milionu a že je chce,“ dodal. Je to podle něj útok na emoce, kdy je těžké odolat pocitu, že člověk během týdne získá celé jmění.

Své zkušenosti, byť s jiným typem podvodů, konkrétně s voláním falešných bankéřů či se situací, kdy si někdo píše třeba s „vojákem“ na zahraniční misi, jemuž pak pošle všechny peníze, má i Marek Macháček, který má v Komerční bance na starost prevenci platebních podvodů.

„V okamžiku, kdy vám někdo zavolá, že jste v ohrožení a že vám někdo vybírá účet, hraje roli další emoce, strach. Navíc může podvodník mít i některé vaše údaje, což to ještě podpoří,“ řekl.

Vysmívat se lidem, že na to „skočí“, není namístě. Stalo se, že podvodníkům uvěřili i lidé pracující v bankovním sektoru. Důvodem jsou často zdatné komunikační schopnosti kyberšmejdů. „To, jak si umějí hrát s emocemi, vás přesvědčí. Celý život šetříte a najednou vám někdo zavolá, že tam peníze za minutu nebudou. Chcete o ně přijít? Vyvolá to ve vás okamžitý strach, kdy racionálně nepřemýšlíte,“ uvedl.

Podobně postup podvodníků popisuje i odbornice na sociální patologie Andrea Hutková z týmu klientské bezpečnosti České spořitelny. I podle ní je hnacím faktorem strach lidí, že najednou přijdou o všechny peníze a že proto musí rychle jednat. To vše je často podepřeno dobře nacvičeným postupem podvodníků.

„Jedete třeba autem a najednou zvoní telefon, na kterém se vám někdo představí jako pracovník kybernetické bezpečnosti z vaší banky. A zeptá se, jestli jste včera posílal 200 000 do zahraničí. Tím vás zmate, začnete se s ním bavit a věříte, že je to bankéř, který zachraňuje vaše peníze. Manipulátoři jsou dokonce vůči vám ‚ohleduplní‘, třeba vám řeknou, zda nemůžete někde v klidu zastavit a situaci dořešit,“ řekla Hutková.

I když je člověk vysoce racionální a vzdělaný, začne se samozřejmě bát o peníze. „Pokud se člověk chytí a rozpovídá se, je náchylnější uvěřit předkládanému příběhu. Podvodníci s ním pak začnou pracovat kolektivně. Jeden volá údajně z banky, další z policie. A ten nakonec podváděného třeba přesvědčí, aby si nechal zapnutý telefon, až si půjde peníze z účtu vybrat, a naslouchal instrukcím. Podvádění pak mají dokonce pocit, že spolupracují s policií a podílí se na odhalování organizovaného zločinu,“ uvedla.

A když se pak snaží podváděnému vysvětlit situaci skutečný bankéř nebo policista, neuvěří mu. Nemají prostě šanci oběť přemluvit. Je totiž už tak znejistěná a zmanipulovaná, že je jen těžko schopná začít racionálně uvažovat.

Banky a policie v tomto případě radí, aby u těchto telefonátů lidé zavěsili a kontaktovali svůj finanční ústav prostřednictvím jeho oficiální linky, zašli si na pobočku anebo zavolali blízkému a prostě se s ním poradili.