Kyberšmejdi při okrádání přitvrdili. Prohlédněte si falešné verze policejních průkazů

Upozornila na to policie na svém oficiálním facebookovém profilu. Doposud na falešném policejním průkazu byl většinou jen nakrátko ostříhaný mladý muž, jehož jedno ze jmen je Karel. Nově je na něm i blond žena se jménem Renata. To mimo jiné znamená, že lidem nemusí telefonovat jen falešný policista, ale i nepravá policistka.

„Fotografie s ženou je nejnovější a je předpoklad, že ji budou teď zasílat v kombinaci s druhou fotografií muže. Fotografie osob na průkazech jsou pachateli stažené z internetu,“ uvedla policie na svém profilu s tím, že ohroženi jsou všichni. „Ať už s vysokou, učňákem, lékaři či svářeči… Včetně poldů,“ dodala.

Podvodný telefonát vedou kyberšmejdi vydávající se za falešné policisty a pracovníky České národní banky (ČNB), ale i jiných bankovních ústavů, kteří se snaží oběť vystrašit s legendou, že si na ni někdo chce vzít úvěr a že je nutné přeposlat finanční prostředky na „bezpečný bankovní účet“ či předat kurýrovi, který si přijede pro peníze, proti falešnému potvrzení.

„Pachatelé jsou velmi manipulativní až agresivní. Své tvrzení doprovázejí zasíláním falešných dokumentů a průkazů včetně policejního průkazu. Falešný pracovník ČNB s oběťmi hovoří přes videohovor, kdy má obličej elektronicky pozměněn,“ konstatovala policie.

Ta eviduje více než 220 případů v celkové částce přes 37 milionů korun. Průměrná škoda na jednoho poškozeného je 458 tisíc korun. A ani zdaleka mezi nimi nejsou jen senioři. Průměrný ročník obětí je totiž 1983.

„Policisté a pracovníci bank vás nikdy nebudou nutit k převodům finančních prostředků či předávání hotovosti kurýrovi. Policisté se v rámci telefonátů nikdy neprokazují zasíláním služebních průkazů,“ varuje policie s tím, že manipulace je nesmírně silná a podléhají jí i velmi vzdělaní lidé.

Podobně nedávno pro Novinky popsala postup podvodníků i odbornice na sociální patologie Andrea Hutková z týmu klientské bezpečnosti České spořitelny. „Jedete třeba autem a najednou zvoní telefon, na kterém se vám někdo představí jako pracovník kybernetické bezpečnosti z vaší banky. A zeptá se, jestli jste včera posílal dvě stě tisíc do zahraničí. Tím vás zmate, začnete se s ním bavit a věříte, že je to bankéř, který zachraňuje vaše peníze. Manipulátoři jsou dokonce vůči vám ‚ohleduplní‘, třeba vám řeknou, zda nemůžete někde v klidu zastavit a situaci dořešit,“ řekla Hutková.

I když je člověk vysoce racionální a vzdělaný, začne se samozřejmě bát o peníze. „Pokud se člověk chytí a rozpovídá se, je náchylnější uvěřit předkládanému příběhu. Podvodníci s ním pak začnou pracovat kolektivně. Jeden volá údajně z banky, další z policie. A ten nakonec podváděného třeba přesvědčí, aby si nechal zapnutý telefon, až si půjde peníze z účtu vybrat, a naslouchal instrukcím. Podvádění pak mají dokonce pocit, že spolupracují s policií a podílejí se na odhalování organizovaného zločinu,“ dodala.

O tom, jak velký problém vishing představuje, svědčí i nejnovější data ostravské policie. Ta jen za první čtvrtletí letošního roku řeší v tomto regionu 40 případů lidí, kteří se nechali oklamat falešnými bankéři. Pod smyšlenými legendami podvodníci z obětí vylákali téměř 15 milionů korun.

Ostravská policejní mluvčí Soňa Štětínská uvedla, že zatímco za letošní tři měsíce řeší už 40 případů falešných bankéřů, loni jich bylo za celý rok „jen“ 25. A škoda z těchto případů byla kolem čtyř milionů korun.

„Teď už to je za čtvrt roku kolem 15 milionů. Je zřejmé, že tato podvodná legenda je bohužel stále úspěšná. Pachatelé umí být neskutečně přesvědčiví, slušní, milí. Po vylákání financí někdy přejdou do hrubosti a odmlčí se. V té chvíli se případy dostanou k policistům,“ uvedla policejní mluvčí.

Uvedená čísla přitom představují jen zlomek podvodů, pojednávají pouze o ostravském regionu. V celorepublikovém měřítku jsou kyberšmejdi samozřejmě ještě úspěšnější.