Článek
Internet se stal pro většinu dětí naprostou samozřejmostí, a to především díky chytrým telefonům a tabletům. Díky mobilnímu telefonu má přístup na web drtivá většina školáků. A to i těch, kteří chodí ještě na základní školu.
I když se to nemusí na první pohled zdát, právě mobily a tablety s připojením na internet dávají dětem daleko větší soukromí, než jaké by měly například na domácím počítači, který je sdílený celou rodinou. A právě to může představovat velké riziko.
Napálí i ostražité uživatele. Spoofing je moderní zbraň kyberšmejdů
Děti nahrávají predátorům
Kyberšikana, sexting či kyberstalking – to jsou bohužel hrozby, které nejen na děti na síti skutečně číhají. Velký průzkum o chování mladistvých na internetu od Nadace O2 navíc ukázal, že téměř každé čtvrté dítě ve věku 8–15 let se chová na internetu rizikově.
„Cílem bylo zjistit, jak rodiče dohlížejí na chování svých dětí v on-line světě, jak děti v tomto prostředí tráví svůj čas, zda sdílí s rodiči to, na jaká rizika tam narážejí,“ prohlásila manažerka Nadace O2 Dominika Herdová.
A výsledky výzkumu bohužel příliš pozitivní nejsou. Je z něj patrné, že rizikově se na internetu chová asi 170 000 českých dětí. Téměř 4 z 10 dětí přiznávají, že mají nějakého „on-line kamaráda“, kterého nikdy neviděly, osobně ho neznají a pouze si s ním píší.
S nějakou formou kyberšikany se setkalo každé páté dítě. Statisticky – v průměrné velké školní třídě tak s touto zkušeností najdeme šest dětí.
35 % dětí a 27 % dospělých přiznává, že se zaměřují na sdílení fotografií a videí sebe sama, tedy selfies. Ještě riskantnější je chování 29 % dětí, a dokonce 40 % dospělých, kteří sdílí fotografie a videa ze svého okolí. Každý pátý člověk ve věkové kategorii 18–65 rovněž sdílí fotky, a 13 % dokonce sdílí i osobní informace ze své domácnosti.
„S nějakou formou kyberšikany se setkalo každé páté dítě. Statisticky – v průměrné velké školní třídě tak s touto zkušeností najdeme šest dětí. Čím jsou děti starší, tím častěji na tento jev narazily. Ve 14 až 15 letech má tuto negativní zkušenost již 35 % dospívajících, dívky pak častěji než chlapci,“ prohlásila Tereza Friedrichová z výzkumné agentury NMS Market Research.
Výzkum zjistil, že…
- 11 % dětí tráví na mobilu více než 6 hodin denně, zatímco průměr jsou jen 3 a půl hodiny.
- Téměř 4 z 10 dětí uvedly, že jsou na internetu v kontaktu s někým, koho vůbec neznají.
- 60 % dětí si do postele bere telefon, přestože jim to 8 z 10 rodičů zakazuje.
- Téměř každé 4. dítě ve věku 8-15 let se chová na internetu rizikově, to je asi 170 000 dětí.
- S kyberšikanou se setkalo každé páté dítě, ve školní třídě o 30 dětech tak najdeme v průměru šest dětí s touto zkušeností.
- Sportující děti jsou dvakrát šťastnější než ty, které sportují málo nebo vůbec.
Stačí říct ne
Kyberšikana může mít fatální následky. V minulosti se již bohužel několikrát stalo, že nátlak na internetu skončil sebevraždou oběti.
Velký problém na síti představuje také pornografie, jak opakovaně upozorňuje policie. Ta už před pár lety v rámci celoevropské kampaně proti zneužívání dětí on-line zveřejnila video, které můžete zhlédnout v úvodu článku.
Odstrašující ukázka odhaluje případy dvou dětí – chlapce a dívky. Ti se pod různými záminkami nechali přemluvit k tomu, aby poslali neznámým lidem na druhé straně obrazovky své obnažené snímky. A následky na sebe nenechaly dlouhou čekat…
„Existují převážně dva hlavní motivy pachatelů k této trestné činnosti. Předmětem jejich zájmu je buď získání materiálu – fotografií, případně videa zobrazujícího dítě –, či osobní setkání se sexuálním podtextem, nebo jsou to zájmy ekonomické, kdy je cílem finanční prospěch z následného vydírání,“ komentovala snahy predátorů na síti při zveřejnění videa Růžena Randáková z Národní centrály proti organizovanému zločinu.
Přesně to se stalo také aktérům videoukázky výše, přitom oběma stačilo už na začátku rozhovoru s neznámou osobou říci „ne“.
Internet používají děti již ve velmi raném věku.
Na pozoru by se lidé měli mít také před kyberstalkingem. Tento termín označuje systematické, dlouhodobé, opakované a stále se stupňující jednání, které může mít velké množství podob. Oběťmi nebezpečného pronásledování se mohou stát lidé prakticky všech věkových kategorií, nemusí jít tedy nutně o děti a mladistvé.
Útočník si většinou vyhlédne objekt svého zájmu na základě určitého povahového rysu či sympatií, zjistí si o něm z internetu detailní informace a začne jej sledovat. Nejčastějšími oběťmi kyberstalkingu jsou známé osobnosti a idoly, v nemalé míře jde ale také o bývalé partnery.
Co dělají děti na internetu?
Děti ve věku 8–15 let tráví v průměru na svém mobilním telefonu 3 hodiny a 28 minut denně. Výzkum ukázal, že jejich rodiče ovšem žijí v představě, že je to o 30 minut méně. Pokud bychom se pak podívali na věkovou kategorii starších dětí, tedy 14 a 15 let, vidíme jako rozdíl mezi tím, co si myslí rodiče, a tím, co přiznávají děti, už rovnou hodinu, protože dospívající přiznávají, že jsou na telefonu 4 hodiny a 37 minut.
„Část – bohužel menšinová – se na mobilu věnuje denně sebevzdělávání, hledání inspirace a informací do školy. Tahle schopnost využívat technologie pro vlastní rozvoj se často přenáší i do dospělého života a velmi se v ní liší sociální třídy. Naopak sledujeme, že děti trávící extrémní čas na mobilu mají horší subjektivní wellbeing (rozvoj fyzických i emocionálních potenciálů, pozn. red.) – hlavně pokud jde o náhradu jiných aktivit. Obě tyto věci bychom ve vzdělávání neměli podcenit,“ konstatoval sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.
Naprostá většina rodičů dětí ve věku 8 až 9 let říká, že ví, co jejich děti na internetu dělají. S rostoucím věkem ale postupně jejich kontrola slábne. Pozitivní je, že 80 % dětí říká svým rodičům pravdu o tom, co v on-line světě dělají. Heslo do mobilního telefonu sdílí s rodiči 2 ze 3 dětí. Polovina rodičů kontroluje instalované aplikace, více než třetina pak i pohyb dítěte, 31 % používá aplikaci pro rodičovskou kontrolu.
Rizika hrozí i dospělým
Policie pravidelně upozorňuje, že rizika on-line seznamování se týkají i dospělých. Zpravidla jde ale o vykutálené podvodníky, kteří se z důvěřivců pod rouškou náklonnosti snaží vylákat peníze. Policejní statistiky doslova lemují dennodenně případy zamilovaných doktorů a vojáků, kterým lidé z Česka svěřili nemalé prostředky.
Česká spořitelna v rámci své preventivní kampaně, kdy se snaží ochránit účty svých klientů, zveřejnila praktiky, které podvodníci u tzv. love scamů často používají:
- Reakční všímavost = útočník umí zacházet s detaily ze soukromí, o kterých ani nevíte, že jste mu je prozradili. Vyčíhal je i na sociálních sítích. Tím začíná navozovat pocit důvěry a intimity.
- Citové vydírání = přichází se silným, dojemným příběhem. Může to být válka, úmrtí blízké osoby, rozvod nebo třeba lékař zachraňující děti.
- Vyvolávání tlaku = po nějaké době začne na svou oběť tlačit. Nutí ji ke krokům, kterými podmiňuje naplnění vztahu. Někdy se naschvál odmlčí, lže, že už nechce pokračovat, protože po své oběti přece nemůže chtít peníze...
Bezpečnostní experti také poradili, jak se mohou lidé bránit. „Ověřujte si na sítích velice detailně, jak se k vám člověk, který se vám dvoří, vlastně dostal. Zeptejte se přátel, kdo to je, zda ho/ji znají. Hledejte ještě jiné důkazy o tom, že tento člověk skutečně nemá falešnou identitu,“ poradili bezpečnostní experti spořitelny.
„Netajte nikdy tento romantický příběh z internetu a svěřte se svým blízkým. Poraďte se s více lidmi, kamarády, rodinou. Beze studu mluvte o tom, že po vás někdo ‚ze sítí‘ chce peníze a vy ho asi milujete. Může se to stát každému,“ stojí v doporučení spořitelny.
E-shopy, bazary i předplatné. Jak se nenechat napálit při on-line nákupech
Může se vám hodit na Firmy.cz: Nadace O2, NMS Market Research, PAQ Research
