Kybernetická kriminalita je v Česku na vzestupu. Pomohl tomu i covid

Podle statistik bylo v Česku v loňském roce registrováno 18 554 skutků kybernetické kriminality. Před deseti lety to bylo 2195 těchto činů. Nejvíce tato trestná činnost kulminovala právě loni, na přesun kriminality do on-line prostoru měla podle odborníků výrazný vliv i covidová pandemie.

Při porovnání let 2021 a 2022 přibylo v této oblasti 9036 skutků, což představovalo navýšení o 94,9 procenta. Kybernetická kriminalita rostla ve všech krajích. V Moravskoslezském kraji to bylo o více než 100 procent.

„Bezpečnost v České republice je pořád stabilní tak, jak to bylo v uplynulých letech. Nedochází k nějakým nárůstům, i když slýcháme informace, že například kvůli Ukrajincům dochází ke zvýšené kriminalitě, tak to opravdu není pravda. Co se týká kyberbezpečnosti, tak tady ale ten nárůst opravdu je,“ uvedl náměstek ministra vnitra Radek Kaňa.

Dodal, že ohrožení v kyberprostoru se týká všech věkových skupin. Přibližně 70 až 80 procent trestných činů v on-line prostoru je podle ředitele odboru prevence kriminality ministerstva vnitra Michala Barboříka majetkového charakteru.

„Jsou to nejrůznější formy sociálního inženýrství, kterým se snaží pachatelé udělat podvody na občany tak, aby získali přístup k jejich účtům, aby ti lidé sami přišli k bitcoinmatům a naházeli jim tam peníze. Už k tomu zdaleka nejsou využívány jen podvodné maily,“ uvedl Barbořík.

Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.

Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.

V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů. Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.

Smishing funguje prakticky zcela totožně, pouze místo telefonátů kybernetičtí nájezdníci vyvíjejí nátlak na uživatele prostřednictvím SMS zpráv.

V on-line prostoru je podle něj velkým nebezpečím také nárůst trestných činů v oblasti mravnostní kriminality, například držení dětské pornografie nebo navazování kontaktů s dětmi. Z nich se pachatelé snaží vylákat erotické materiály, které využívají pro vlastní uspokojení nebo pro budoucí vydírání a sexuální nátlak na děti.

„Ty příběhy mívají opravdu tragické konce. I když to početně nejsou takové tisíce případů jako majetková trestná činnost, tak důsledky jsou velmi závažné a je třeba tomu opravdu věnovat pozornost,“ podotkl Barbořík.