Hlavní obsah

Kyberkriminalita vyjde německou ekonomiku na biliony

Berlín

Kyberkriminalita je velkým problémem ve většině zemí světa. Na ekonomiku má přitom dramatický dopad, jak ukazuje aktuální situace v sousedním Německu. Sdružení Bitkom, které se zaměřuje na oblast informatiky a telekomunikací, v nejnovějším průzkumu uvádí, že škody přesáhnou letos již třetí rok po sobě hranici 200 miliard eur (4,82 bilionu korun).

Foto: Andrew Kelly, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Konkrétně Bitkom odhaduje, že kybernetická kriminalita bude letos stát německou ekonomiku 206 miliard eur, tedy v přepočtu 4,97 bilionu korun. Sdružení pod pojem kybernetická kriminalita zahrnuje krádeže dat a IT zařízení, digitální a průmyslovou špionáž i sabotáže.

„Pro zločince a nepřátelské státy je německá ekonomika velmi atraktivním cílem. Je nutné si uvědomit, že hranice mezi organizovaným zločinem a státem kontrolovanými subjekty se stírají,“ prohlásil prezident Bitkomu Ralf Wintergerst.

Škody přesáhnou letos podle bezpečnostních expertů rekordní hranici třetí rok za sebou i navzdory tomu, že z průzkumu mezi více než tisícovkou německých společností vyplývá, že počet útoků se snížil.

Na české banky útočili proruští hackeři. K útokům verbují za úplatu kohokoliv

Bezpečnost

Útoky ohrožují existenci firem

Zatímco v roce 2022 útoky zasáhly zhruba tři čtvrtiny německých firem, o rok dříve to bylo 84 procent. „Je tedy evidentní, že ochranná opatření zabírají. Mírný pokles počtu společností, které se setkaly s kybernetickým útokem, je pozitivním znamením,“ konstatoval Wintergerst.

Otázka kybernetické bezpečnosti je přitom v Německu ožehavým tématem. Více než polovina společností (52 %) totiž letos potvrdila, že kybernetické útoky mohou v podstatě ohrozit existenci jejich podniku. Před rokem to bylo pouze 45 procent, a před dvěma lety dokonce jen devět procent.

Sedm z deseti společností přiznalo, že během kybernetických útoků přišlo vloni o citlivá data. To představuje nárůst o sedm procentních bodů ve srovnání s předchozím rokem.

„Rostoucí hrozbu nepodceňujeme, reagujeme na ni výrazným posílením spolupráce s našimi partnery, ale zároveň i rychlým odhalováním útoků a odpovídajícími reakcemi na ně. Obranné mechanismy průběžně upravujeme,“ prohlásil šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Sinan Selen.

Se špehováním digitální komunikace se v Německu letos podle průzkumu setkalo 61 procent dotázaných firem, o rok dříve 65 procent.

Dramatický nárůst online podvodů

Situace okolo kyberkriminality se zhoršuje ve většině zemí světa. Během pandemie covidu-19 nebyla zločinecká činnost spojená s online podvody tak výrazná jako nyní. Podle bezpečnostních expertů Avastu byl zaznamenán ve druhém čtvrtletí nárůst v globálním měřítku při meziročním srovnání o 24 %.

Například v Česku je ale situace ještě výrazně horší, experti hlásí nárůst o 81 %. Alarmující je i situace na Slovensku, kde se uživatelé museli ve druhém čtvrtletí vypořádat s nárůstem o 57 %.

Pomyslný ukazatel rizika je tak v tuzemsku na nejvyšší hodnotě za poslední tři roky. „Nejenže množství hrozeb patří k nejvyšším v historii, ale kyberzločinci se také častěji uchylují k psychologickým manipulacím než k tradičním technikám malwarových útoků. Z toho vyplývá nejen potřeba přizpůsobit zabezpečení, ale také aby lidé lépe porozuměli podvodům a vzdělávali se, což poslouží jako další vrstva obrany,“ varoval ředitel výzkumu malwaru v Avastu Jakub Křoustek.

V praxi to znamená, že různé podvodné stránky představují na síti daleko větší nebezpečí než škodlivé kódy. A je jedno, zda se bavíme o smyšlených dárcovských stránkách, nebo klamavé reklamě.

Svojí bance to neříkejte. Šmejdi slibují pohádkové zhodnocení, ale důvěřivce oberou

Bezpečnost

Související články

Výběr článků

Načítám