Článek
V souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině policie podle svého prezidenta zaznamenala nárůst nenávistných projevů vůči Ukrajincům a schvalování ruských zločinů na Ukrajině.
„K dnešnímu dni zahájeno sedm desítek trestních stíhání z tohoto důvodu,“ uvedl Vondrášek.
Loni podle něj policie také zaznamenala čtyři případy kybernetických útoků cizích mocností na servery a informační systémy úřadů veřejné správy. „Evidujeme jednotky případů, kdy se zahraniční mocnosti pokoušely zatáhnout Česko do nějaké akce pod cizí vlajkou,“ dodal.
Zákon o dezinformacích zkoumají experti
Policejní prezident připomněl, že policie loni zaznamenala zhruba 182 000 trestných činů, což bylo meziročně o 19 procenta více, ale méně než před omezeními mobility kvůli koronavirové epidemii.
Kriminalita cizinců se podle policejního prezidenta loni zvýšila o 1,2 procenta, v případě Ukrajinců o 0,6 procenta, což je podle něj vzhledem ke zhruba 330 000 v Česku zaregistrovaných uprchlíků z Ukrajiny „velice málo“.
Kriminalita Ukrajinců se podle Vondráška odehrávala většinou uvnitř jejich komunity. Výjimkami byla finanční kriminalita prostřednictvím internetu a převaděčství, kdy nejvíc řidičů dodávek, kteří převáželi syrské běžence z Balkánu do západní Evropy, bylo z Ukrajiny, uvedl policejní prezident.
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či X (dříve Twitter). I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.
YouTube i Twitter. Internetoví giganti polevují v tažení proti dezinformacím
