Článek
Aktuální phishingové hrozby zmapovali bezpečnostní experti z laboratoří FortiGuard Labs. Ti poukazují především na to, že kyberšmejdi často zneužívají Facebook.
Jejich taktika se přitom nijak dramaticky nezměnila – rozešlou podvodné e-maily a čekají podobně jako rybáři, kdo se na „návnadu“ chytne.
Zatímco před pár lety bylo možné phishingový útok rozeznat už na první pohled, v současnosti jsou podvodné zprávy daleko sofistikovanější. Nachytat se tak mohou nechat i jinak technicky zdatnější jedinci.
Personalizované zprávy
„Útočníci stále častěji používají personalizované zprávy a přesvědčivé falešné webové stránky, aby se vyhnuli tradičním bezpečnostním opatřením, což bezpečnostním týmům ztěžuje odhalení,“ varoval Ondřej Šťáhlavský, regionální ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu. Právě Fortinet laboratoře FortiGuard Labs provozuje.
Nejnovější sledování útočných aktivit přitom ukázalo, že Facebook je hlavním cílem phishingových e-mailů. „Jeho rozšířené používání a množství osobních údajů spojených s účty jej činí atraktivním pro kyberzločince, kteří se snaží ukrást přihlašovací údaje nebo zneužít data uživatelů. Mnoho phishingových webových stránek se snaží oklamat uživatele tvrzením, že jejich účet byl zablokován nebo že vyžaduje ověření,“ pokračoval Šťáhlavský.
Když sednou podvodníkům důvěřivci na lep, přijdou zpravidla o přihlašovací údaje, v řadě případů ale pak kyberšmejdi pokračují ve spřádání lží tak, aby z obětí dostali ideálně i nějaké peníze.
Podle zprávy Verizon DBIR 2024 je medián doby, za kterou se uživatel stane obětí phishingového e-mailu, kratší než 60 sekund.
Útočí také na hráče
V hledáčků kyberšmejdů, kteří na sítích doslova rybaří, jsou také hráči. „V polovině února došlo k nárůstu pokusů o phishing zaměřených na Roblox, oblíbenou herní platformu mezi mladistvými,“ konstatoval bezpečnostní expert.
„Phishingové e-maily se objevovaly maskované jako upozornění z účtu nebo oznámení o výhrách a vyzývaly oběti ke kliknutí na škodlivé odkazy nebo k poskytnutí citlivých či osobních údajů,“ doplnil Šťáhlavský.

Kyberšmejdi zneužívají také Roblox.
V aktuálních phishingových útocích Facebook a Roblox jednoznačně vedou, experti z laboratoří FortiGuard Labs nicméně zachytili také celou řadu dalších platforem, na které se vykutálení internetoví podvodníci v současnosti zaměřují.
Scénář útoků je přitom vždy podobný, snaží se v nevyžádaném e-mailu uživatele vyděsit, že na dané platformě přišel například o přihlašovací údaje. Aktuálně mají kyberšmejdi v globálním měřítku na mušce tyto platformy:
- Telegram: hojně používaná a šifrovaná aplikace pro zasílání zpráv
- Ionos: německý poskytovatel e-mailových, hostingových a cloudových služeb
- Coinbase: oblíbená burza kryptoměn
- PayPal: celosvětově používaný online platební systém
- Lazada: platforma pro elektronické obchodování působící především v jihovýchodní Asii
- iTrust: platforma pro kryptoměny
- Vkontakte: ruská platforma sociálních médií
Nenechte se vodit za nos
Pokud vám tedy dorazí zpráva pod hlavičkou některé ze zmíněných platforem, měli byste zpozornět. Je zde totiž velká pravděpodobnost, že se vás snaží oklamat počítačoví piráti.
V případě, že si nejste jisti, zda skutečně pochází daný e-mail od provozovatele nějaké webové služby, neměli byste klikat na žádné odkazy ve zprávě. Bezpečnějším řešením je přihlásit se k dané službě napřímo. Případně se spojit s provozovatelem dané platformy prostřednictvím oficiálních kontaktních údajů na jeho webových stránkách.
Díky tomu totiž na první dobrou zjistíte, zda vás kyberšmejdi pouze nevodí za nos.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.