Je to první kybernetická válka v dějinách, komentovala konflikt na Ukrajině Jourová

Investice do kybernetické bezpečnosti je podle ní nutné provést co nejdříve, a to i přesto, že Evropa je na útoky v kyberprostoru lépe připravena než v roce 2014 po ruské anexi ukrajinského Krymu. Nynější konflikt na Ukrajině označila za první digitální válku v dějinách, ve které má Kyjev silnou podporu Evropy.

„Problém (s kybernetickou bezpečností) je všude, měli jsme některé členské státy (EU), kde byly napadeny například nemocnice či bankovní systém. Útoky jsou vedeny velice přesně. V rámci strategie proti kyberútokům děláme velmi precizní analýzu. Musíme vyhodnotit, kde máme slabá místa a posílit bezpečnost, včetně legislativy, která se nyní finalizuje,“ řekla Jourová.

Podle ní nebývalá aktivita Ruska proti Evropě v kyberprostoru začala již v roce 2014, kdy šlo o poměrně nový fenomén. „Jde například o cílené dezinformační kampaně, které mají za cíl posilovat radikalizaci společnosti, nejistotu a nenávist,“ řekla Jourová.

Válka na Ukrajině je podle ní první digitální válkou v dějinách. „Jestli lze vůbec mluvit (v souvislosti s válkou na Ukrajině) o nějakých dobrých zprávách, tak to, že máme také přes digitální systémy velice dobře zdokumentováno, co se na Ukrajině děje. Ukrajina je posílena řadou digitálních možností jak se bránit, pozitivní je reakce digitálního byznysu. Rusko vede válku zbraněmi minulého století, zatímco Ukrajina je vybavována i v oblasti digitálních technologií velmi slušně. Vidím tu prostor pro byznys, aby udělal ještě více,“ řekla Jourová.

Mezi pilíře plánu digitalizace Evropy patří podle ní dokončení digitální infrastruktury, podpora byznysu, příprava obyvatel na digitální transformaci a zkvalitnění služeb veřejného sektoru, včetně propojování systémů napříč Evropou.

Evropská unie na obnovu po pandemii covidu-19 vyčlenila pro jednotlivé unijní státy celkem 750 miliard eur (asi 18,6 bilionu korun), z toho zhruba 20 procent je určeno na digitální projekty, například na rozvoj e-governmentu, elektronického obchodování a digitální transformaci. „Pro Česko je to závazek a zároveň příležitost vynaložit 40 miliard korun do roku 2026 na digitální projekty,“ řekl Jourová.

Plán digitalizace Evropy podle ní uspěje za předpokladu, že si získá důvěru obyvatel, členské země se plně zapojí a efektivně využijí vyčleněné peníze. Upozornila na to, že apel, aby se Česko zapojilo se do plánu digitalizace, je o to silnější, že od 1. července bude předsedat Radě EU.

„Česko bude tím hlavním hráčem, který bude například posunovat digitální legislativu a připravovat se zeměmi způsob, jak ji uvádět do praxe. Přišli jsme s novou legislativou, protože znečištění digitálního prostoru je značné, Evropa se po letech váhání rozhodla regulovat,“ dodala Jourová.