Jak si Češi zabezpečují počítače a mobily

Většina Čechů si podle průzkumu společností Eset a Seznam.cz myslí, že heslo by mělo být složité (66 %), dlouhé (42 %) a unikátní pro každou službu (39 %). Podle bezpečnostních expertů je to ale pravda jen částečně.

„Takové heslo si nezapamatujete. Podle našich dat si je třetina lidí napíše na papír, což odporuje veškerým bezpečnostním doporučením. Je to ovšem nejbezpečnější varianta hesla, pokud využíváte speciální program pro správu hesel,“ konstatoval Miroslav Dvořák, technický ředitel české pobočky Esetu.

Řešením může být tzv. password manager nebo správce hesel. Některé z těchto řešení, která uchovávají hesla, ale využívá pouze 23 % Čechů. Zbytek lidí, který představuje většinu, pak tvrdí, že si hesla pamatuje z hlavy.

Průzkum ukázal, že hesla v polovině případů tvoříme v délce do 10 znaků, jen ve třetině případů jsou hesla delší. Podle dat 47 % uživatelů využívá jako základ pro heslo nějakou osobní informaci a 41 % sází na náhodný shluk znaků.

Podceňovat hesla na internetu se tedy nemusí vyplatit. Zpravidla jsou totiž první linií účinné ochrany před odcizením citlivých osobních dat, například pro on-line bankovnictví nebo platby na internetu. S rozšířením notebooků, tabletů a chytrých telefonů navíc lidé provádějí peněžní transakce on-line stále častěji.

Navíc pokud takto jednoduché heslo používají lidé k zabezpečení svého e-mailu, snadno dají útočníkovi přístup k drtivé většině svých internetových služeb. Právě poštovní schránky se totiž využívají k případným obnovám hesel, pokud je zapomenete. A přesně takto může postupovat i počítačový pirát.

Bezpečné heslo by mělo mít minimálně šest znaků a mělo by obsahovat číslice a ideálně velká i malá písmena. Heslo by naopak v žádném případě nemělo být tvořeno jménem uživatele, jednoduchými slovy (jako je například heslo), nebo pouhou posloupností číslic.

K uložení sofistikovanějších hesel je vhodné používat nejrůznější softwarová řešení označovaná jako password manager. Ta umožňují uživatelům vytvořit silná hesla, aniž by si je museli pamatovat nebo psát na papír.

Co se chytrých telefonů týče, lidé si své přístroje zabezpečují stále častěji. „Zámek obrazovky slouží jako přístupové heslo k datům v mobilním telefonu. Dlouhodobě klesá počet uživatelů, kteří si telefon nijak nezamykají. Letos je to pouhá desetina. Podle expertů lze zámek považovat za první ochrannou bariéru při ztrátě či odcizení zařízení,“ komentoval výsledky průzkumu bezpečnostní expert.

Podle něj je aktuálně nejpopulárnější použití otisku prstu (41 %), na druhé příčce následuje tradiční PIN kód (28 %).

Tak trochu překvapivě nejméně uživatelé využívají rozpoznání obličeje (6 %), přestože na tento způsob ověření uživatele sází například špičkové iPhony 11 – ty už čtečku otisků nemají vůbec. Nižší podíl v případě rozpoznávání obličeje může být dán ale tím, že především levnější přístroje tuto možnost vůbec nenabízejí.

Zbylý podíl uživatelů využívá jiný způsob zabezpečení, například heslo či kresbu gesta na dotykovém displeji. Tyto způsoby přihlášení jsou ale v meziročním porovnání spíše na ústupu.

„Z hlediska bezpečnosti to vítám. Například gesto lze snáze uhodnout, protože většina uživatelů drží telefon v pravé ruce a používá jednoduchý znak. Oproti tomu je přihlášení pomocí otisku prstu poměrně bezpečné,“ vysvětlil Dvořák.

Ten zároveň připomněl, že ještě v roce 2017 ochranu pomocí otisku prstu používala jen pětina majitelů chytrých telefonů. Za výrazným nárůstem zabezpečeného zamykání mobilů stojí pochopitelně i dostupnost technologií, například čtečky otisků prstů nalezneme už i u těch nejlevnějších smartphonů v ceně několika tisíc korun.

Může se vám hodit na Zboží.cz: