Článek
Podle magazínu MIT Technology Review je projekt příliš ambiciózní. Velmoci se k němu prý nepřihlásily "nejspíš proto, že nechtějí mít svázané ruce".
Podle technologického webu Wired je však i samotná výzva v jádru slabá, protože "nepožaduje od vlád či firem právně vymahatelné dodržování jakýchkoli zásad". "Je to zejména symbol potřeby diplomacie a spolupráce v otázce kyberprostoru, kde se těžko vymáhá právo kterékoli jednotlivé země," napsal Wired.
"Dnes je internet mnohem lépe využíván extremisty, autoritářskými režimy nebo tvůrci teroristické propagandy než našimi demokratickými systémy. Je to realita, proti které musíme bojovat," komentoval Macron iniciativu francouzské vlády na twitteru.
Devět cílů
Předložený dokument nastiňuje devět cílů. Kromě snahy zamezit zahraničnímu ovlivňování voleb jde například o boj proti krádežím duševního vlastnictví na internetu nebo o zákaz využívání "kyberžoldnéřů" k zatajení skutečných původců hackerských útoků. Dodržování navrhovaných principů má také podle Paříže předejít útokům na elektrické rozvodné sítě či zdravotnická zařízení nebo zlepšit zabezpečení digitálních produktů a služeb.
Iniciativu podpořilo přes 50 států, 90 neziskových organizací a univerzit a 130 firem včetně Microsoftu, Facebooku, Googlu nebo IBM. "Je to příležitost sjednotit se kolem několika klíčových principů: ochrany nevinných civilistů, ochrany voleb, ochrany dostupnosti samotného internetu," řekl prezident společnosti Microsoft Ben Smith, jehož firma prý na tvorbě nového kodexu s francouzskou vládou úzce spolupracovala.
Kromě USA, Ruska a Číny výzvu nepodpořily ani Írán, Izrael a Británie. MIT Technology Review se domnívá, že dosažení konsenzu ohledně většího počtu pravidel najednou bude velmi složité. "Bylo by lepší začít s užším projektem ve snaze zakázat kyberútoky na klíčovou infrastrukturu. Kdyby se toto podařilo prodat, následně by bylo možné vybudovat koalici kolem obecnějších cílů," napsal magazín.