Článek
Rizik pro mladistvé číhá na internetu celá řada. „Informační a komunikační technologie nám umožňují využívat pestrou paletu služeb, komunikovat s přáteli kdykoli a na velkou vzdálenost nebo se podělit o své zájmy a zážitky prostřednictvím sociálních sítí. Díky otevřenosti internetu a anonymitě však nelze nikdy přesně odhadnout, kdo je na druhé straně. Proto mohou vyvstat určitá rizika, na která je třeba si dávat pozor,“ prohlásil David Hubáček, který je v České spořitelně zodpovědný za finanční gramotnost.
Mladiství se bohužel v nemalé míře mohou na síti setkat s kyberšikanou, za kterou nemusí stát vždy cizí lidé, ale klidně i spolužáci či známí. „Oproti šikaně je toto jednání nebezpečnější proto, že se odehrává ve virtuálním světě, který nezná hranic, a dopad útoku tak může být mnohem rozsáhlejší. Zároveň během útoku většinou nedochází k přímé interakci mezi obětí a útočníkem,“ uvedl Hubáček.
Netolismus je společenská hrozba
„Tento druh závadového jednání může být náhodný, kdy se oběť nechtěně stane terčem tak, že se zapojí do nevhodné komunikace. Oproti tomu se může jednat o cílený útok proti konkrétnímu člověku. Útočník napadá oběť opakovaně například tak, že o ní zveřejňuje urážlivé statusy na sociálních sítích a ponižující fotografie nebo videa. Agresor svým jednáním zároveň podněcuje k nenávistnému chování i další uživatele internetu,“ konstatoval Hubáček.
Kyberšikana může mít fatální následky. V minulosti se již bohužel několikrát stalo, že nátlak na internetu skončil sebevraždou oběti.
„Stačí říct ne“
Velký problém na síti představuje také pornografie, jak opakovaně upozorňuje policie. Ta před časem v rámci celoevropské kampaně proti zneužívání dětí on-line zveřejnila video, které můžete zhlédnout v úvodu článku.
Odstrašující ukázka odhaluje případy dvou dětí – chlapce a dívky. Ti se pod různými záminkami nechali přemluvit k tomu, aby poslali neznámým lidem na druhé straně obrazovky své obnažené snímky. A následky na sebe nenechaly dlouhou čekat…
Internet používají děti již ve velmi raném věku.
„Existují převážně dva hlavní motivy pachatelů k této trestné činnosti. Předmětem jejich zájmu je buď získání materiálu – fotografií, případně videa zobrazujícího dítě –, či osobní setkání se sexuálním podtextem, nebo jsou to zájmy ekonomické, kdy je cílem finanční prospěch z následného vydírání,“ komentovala snahy predátorů na síti Růžena Randáková z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Přesně to se stalo také aktérům videoukázky výše, přitom oběma stačilo už na začátku rozhovoru s neznámou osobou říci „ne“.
Na pozoru by se lidé měli mít také před kyberstalkingem. Tento termín označuje systematické, dlouhodobé, opakované a stále se stupňující jednání, které může mít velké množství podob. Oběťmi nebezpečného pronásledování se mohou stát lidé prakticky všech věkových kategorií, nemusí jít tedy nutně o děti a mladistvé.
Útočník si většinou vyhlédne objekt svého zájmu na základě určitého povahového rysu či sympatií, zjistí si o něm z internetu detailní informace a začne jej sledovat. Nejčastějšími oběťmi kyberstalkingu jsou známé osobnosti a idoly, v nemalé míře jde ale také o bývalé partnery.
Každý desátý má zkušenost s rizikovou osobou
Alarmující je skutečnost, že více než desetina dotázaných, konkrétně pak 12 %, má zkušenost s tím, že se na internetu seznámila s rizikovou osobou. Vyplývá to z průzkumu agentury Median, který byl před časem vytvořen pro antivirovou společnost Eset.
Na pornografii narazila na internetu náhodně čtvrtina lidí. Další pětina má neblahé zkušenosti s internetovými loteriemi a jinými on-line hazardními hrami či s utrácením peněz za mikrotransakce při videohrách a za další zbytečné platby.
Děti tráví hodně času na internetu, neznají však rizika
„Většina rodičů, kteří mají dítě do 15 let věku, se snaží kontrolovat jeho činnost na internetu. Nejčastěji jde o vizuální kontrolu – upřednostňují ji více než tři čtvrtiny rodičů – nebo dotazování, co dítě na internetu dělá. Touto cestou to řeší šest z deseti respondentů. Více než polovina rodičů zpětně kontroluje historii internetového prohlížeče, aby se dozvěděla, jaké webové stránky děti navštěvovaly. Pouze 21 % rodičů používá některý z bezpečnostních softwarů s funkcí rodičovské kontroly,“ komentoval výsledky průzkumu Ondřej Šafář, PR manažer společnosti Eset.
Z průzkumu je také patrné, že Češi jsou velmi benevolentní v otázce aktivit dětí na sociálních sítích. Každý desátý by dovolil dítěti do devíti let založit si profil na sociální síti. U dětí od 10 do 15 let se k tomu kloní dokonce 43 % respondentů. Pouze necelá polovina dotázaných ví, že existuje věková hranice pro možnost založení takového účtu na Facebooku, Instagramu a dalších sociálních sítích. Ta je přitom od 13 do 18 let věku dle konkrétní služby.
Internet používají i nejmenší děti
Na internet děti nejčastěji přistupují z chytrého mobilního telefonu nebo domácího počítače, který je sdílený v rámci rodiny. Pouze 29 % respondentů uvedlo, že jejich dítě má svůj vlastní počítač. Pětina dětí má přístup k internetu pouze z počítače ve škole.
Pokud surfují doma, činí tak děti především ve společné místnosti s dospělými. Plných 41 % ale dává přednost přístupu k internetu u sebe v dětském pokoji bez kontroly dospělých. On-line svět pravidelně navštěvují i ti nejmenší. Každý šestý rodič připouští, že přístup na internet umožňuje potomkovi mladšímu tří let.
„Z výsledků průzkumu je zřejmé, že děti se do on-line prostředí dostávají již ve velmi nízkém věku a nejsou ve svých on-line aktivitách svými rodiči výrazným způsobem omezovány. Minimální formální věková hranice pro přístup k jednotlivým on-line službám není pro děti – ale ani jejich rodiče – žádnou překážkou,“ podotkl Kamil Kopecký z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Desatero bezpečného internetu pro mladistvé
- Nedávej nikomu adresu ani telefon. Nevíš, kdo se skrývá za monitorem.
- Neposílej nikomu, koho neznáš, svou fotografii, a už vůbec ne intimní.
- Udržuj hesla k e-mailu i jinam v tajnosti, nesděluj je ani blízkému kamarádovi.
- Nikdy neodpovídej na neslušné, hrubé nebo vulgární maily a vzkazy.
- Nedomlouvej si schůzku na internetu, aniž bys o tom řekl někomu jinému.
- Pokud narazíš na obrázek, video nebo e-mail, který tě šokuje, opusť webovou stránku.
- Svěř se dospělému, pokud tě stránky uvedou do rozpaků nebo vyděsí.
- Nedej šanci virům. Neotvírej přílohu zprávy, která přišla z neznámé adresy.
- Nevěř každé informaci, kterou na internetu získáš.
- Když se s někým nechceš bavit, nebav se.
„Rodič je nejdůležitějším článkem prevence rizikového chování a jeho úloha je nezastupitelná – ne vždy je však pro něj snadné orientovat se v rozsáhlém a složitém světě internetu, ve kterém jeho děti vyrůstají v podstatě již od malička. Na druhé straně má rodič na dítě a jeho formování zásadní vliv – může jej naučit zodpovědnosti, ovlivnit jeho postoje směrem k on-line technologiím, varovat jej před případnými riziky. Základem je však vybudování kvalitního vztahu mezi rodičem a dítětem, postaveného na důvěře a odpovědném přístupu ke světu kolem nás,“ uzavřel Kopecký.
