Internetoví podvodníci útočí ve vlnách. Reagují podle dění v Česku

Podle vedoucího oddělení kybernetické kriminality pražské policie Václava Píseckého šlo o stovky podvedených lidí napříč celou republikou a o desítky přímo v metropoli.

„Ty vlny jdou nepravidelné a jdou ruku v ruce třeba s daňovým obdobím. Takže pokud se nám blíží nějaká daňová povinnost, například v květnu úhrada daně z nemovitosti, tak už před tím se objevily podvodné SMS zprávy typu ‚máte tam nezaplacenou daň‘, nebo naopak ‚máte přeplatek‘,“ řekl tento týden Novinkám Písecký.

To samé se prý dělo i u daní fyzických osob a daní z příjmů, kdy úřady vracely lidem peníze, anebo naopak požadovaly úhradu dluhů.

„Podvodníci vědí, že nastává období, kdy v daném měsíci třeba Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácí konkrétní dávku, nebo že finanční úřady vracejí přeplatky z daní, a vždy tomu přizpůsobí výzvu, ať už SMS zprávami, nebo e-maily,“ přiblížil šéf oddělení kybernetické kriminality pražské policie.

Několik takových zpráv zachytila i redakce Novinek, kdy na telefon přišla tato SMS: „CSSZ. Davky a prispevky na vašem uctu aktivni. Ziskat.“ A následně byl ve zprávě odkaz na falešnou stránku tvářící se jako web České správy sociálního zabezpečení, ale šlo o podvod.

V jednom e-mailu ze zahraniční adresy zase přišla zpráva, že příjemci končí platnost aplikace jedné ze známých bank, a pokud ji chce dále využívat, má se přihlásit do internetového bankovnictví. Hned pod tím byl pak domnělý odkaz, který ale mířil na podvodnou stránku.

Lidé by podle Píseckého neměli vůbec tyto odkazy na weby v e-mailech a SMS zprávách otevírat a chodit na ně, obzvlášť když přišly z různých neznámých zahraničních adres či telefonních čísel.

Nejlepší je se podívat na oficiální a originální stránky daných úřadů či bank a zjistit, zda výzva na různé nedoplatky či naopak přeplatky je relevantní, platná, nebo zda nejde o podvod. Pokud se nedaří nic najít, nejrozumnější je do daných institucí zavolat.

„V momentě, kdy už ten zaslaný odkaz rozkliknete, tak je těžké poznat, jestli se nacházíte na tom správném webu, anebo na jeho podvodné kopii, protože většina z nich je udělaná tak, aby co nejvíc imitovala pravý web. Často to bývají velmi kvalitní kopie a vy nemáte leckdy šanci to rozpoznat,“ varoval Písecký.

Upozornil, že past na lidi čeká ale i při vyhledávání oficiálních stránek například bank či třeba České pošty. „Každý to zadáte do vyhledávače, v nich se jako první ukazují placené odkazy, což znamená reklamy, takže i tam se může stát, že mezi prvními placenými odkazy bude podvodná stránka,“ poznamenal Písecký.

Podvodníci si totiž umějí zaplatit třeba i kampaň s odkazy na falešné stránky na webu i sociálních sítích, kde se pak snaží získat od důvěřivých lidí údaje k jejich účtům anebo alespoň osobní data, s nimiž dále mohou pracovat.

„Končí to tak, že tam vyplníte nějaký přihlašovací formulář a tím pachatelé získají vaše přihlašovací údaje například do bankovnictví, včetně základních osobních dat. Ta podvodná stránka tyto informace sbírá, ukládá a může buďto odčerpat vaše finanční prostředky, nebo poskytnuté informace následně zneužije pro další trestnou činnost,“ podotkl kriminalista.

Může se pak tedy stát, že se člověku ozve telefonicky podvodník, který se vydává třeba za pracovníka banky a ví o dotyčném spoustu osobních informací, které pomocí té podvodné stránky získal. „Vy si to neuvědomíte, myslíte si, že mluvíte se skutečným bankéřem a ten podvodník toho zneužije,“ doplnil Písecký.

A právě falešný bankéř je také jedním z letošních trendů podvodů na internetu.

„Kromě něj pak právě vlna podvodných SMS zpráv od domnělých státních úřadů, České pošty či bank. Je to velký byznys,“ nastínil Písecký.

Podvodné skupiny podle něj dokážou okamžitě měnit způsob svých útoků v reakci na aktuální situaci. Například když byl v Česku problém s cenami energií, tak se objevovaly e-maily a SMS zprávy lákající na lepší ceny energií, dotační programy či vyplácení bonusů jako podpora ze strany státu apod.

„Podvodníci znají situaci a dění u nás, mají tady svoje spolupracovníky, sledují i vnitropolitickou situaci, a reagují na nastalé změny a rozjedou falešnou kampaň,“ konstatoval Písecký.

Stejné to podle něj bylo i v loňském roce, kdy se objevila nová sociální dávka na podporu v bydlení. „Začalo se o tom v médiích mluvit a okamžitě se objevily SMS zprávy, že ČSSZ vyplácí příspěvek na bydlení, stačí se jen zaregistrovat a byly tam podvodné odkazy,“ uvedl šéf oddělení kybernetické kriminality.

Podvodné skupiny navíc používají také třeba automatické zprávy, roboty i umělou inteligenci na zprávy a maily, ale vždy jsou za nimi skuteční lidé.

„Někdo je musel naprogramovat. Používají je hlavně proto, aby měli větší pole působnosti a byli rychlejší. Dneska když dáte inzerát na nějaký server, tak jako první se vám většinou ozvou podvodníci,“ dodal Písecký s tím, že ani nelze odhadnout, kolika lidem takové podvodné e-maily a zprávy přišly. Většina z nich je totiž naštěstí smaže a zločincům nenaletí. I přesto jdou počty poškozených do stovek a škody do milionů korun, které míří za hranice ČR. Hlavní podezřelí se totiž rekrutují z řad zahraničních pachatelů z východu Evropy. „Ve většině případů se nejedná o Čechy. Jednoznačně nejvíc to míří do země, kde na naše žádosti udělali kolegové z Ukrajiny nejvíc zátahů na tyto pachatele,“ podotkl Písecký.

Zločinci z řad českých občanů ale s těmito skupinami podle něj spolupracují, ať už se to týká překladů do češtiny, nebo těch, kteří pak v ČR peníze vybírají v hotovosti.