Článek
Hackeři ze skupiny Monti jsou nechvalně známí svými ransomwarovými útoky. Vyděračské viry používají k tomu, aby zablokovali data v cizích počítačových systémech. Po svých obětech chtějí peníze za vrácení dat, případně výkupné za to, že odcizená data nezveřejní.
A přesně to se stalo v případě brněnské univerzity, která již dříve odmítla zaplatit požadované výkupné. Hackeři proto nyní zveřejnili první várku dat. Jsou mezi nimi i osobní údaje vyučujících, kterými jsou v řadě případů vyšší vojenští důstojníci. Uvádí jejich adresy, data narození a osobní telefonní čísla. Týká se to kateder logistiky a krizového řízení.
Další fakulty mají podle hackerů následovat. Podle ČT vyhrožují kybernetičtí nájezdníci zveřejněním 750 GB interních dat.
Mluvčí univerzity Vladimír Šidla odmítl případ komentovat s ohledem na vyšetřování.
Hackeři napadli Univerzitu obrany. Měli odcizit data rektorátu
Únik dat je vážný problém
Podle plukovníka Otakara Foltýna z Vojenské kanceláře prezidenta republiky, jenž je bývalým náčelníkem Vojenské policie, je vážnost úniku dat vysoká. „Studenti univerzity se stanou důstojníky, za 20 let budou na vrcholu velení. Nepřátelské zpravodajské služby bude samozřejmě zajímat, jak vypadá výuka budoucích velitelů,“ cituje Foltýna ČT.
O tom, že univerzita čelí kybernetickému útoku, informoval koncem září server iRozhlas.cz. Tehdy také uvedl, že se o záležitost zajímá Městské státní zastupitelství v Brně.
Univerzita obrany primárně připravuje budoucí vysokoškolské profesionály pro Armádu ČR. Vznikla v roce 2004 splynutím tří institucí, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové jako výsledek reformy vojenského vysokého školství po restrukturalizaci ozbrojených sil. Má kolem 1600 studentů.
Masivní útoky proruských hackerů ochromily weby české policie i ministerstva vnitra
V úterý napadli hackeři z proruské skupiny NoName057 weby ministerstva vnitra, policie, vlády, Senátu, Sněmovny nebo pražského letiště. Podle společnosti GenDigital šlo o reakci na zasedání Mezinárodní krymské platformy, které konalo v Praze. Kolem 17. hodiny už všechny napadené weby fungovaly.
Jak útočí vyděračské viry
Na napadeném stroji dokážou vyděračské viry z rodiny ransomwaru udělat pěkný nepořádek. Nejprve zašifrují všechna data uložená na pevném disku. Za jejich zpřístupnění pak útočníci požadují výkupné, a to klidně i několik tisíc korun.
Kyberzločinci se zpravidla snaží v majiteli napadeného stroje vzbudit dojem, že se ke svým souborům dostane po zaplacení pokuty. Ta byla údajně vyměřena za používání nelegálního softwaru apod. I proto jim celá řada lidí již výkupné zaplatila.
Zaplatit zpravidla chtějí v bitcoinech, protože pohyby této virtuální měny se prakticky nedají vystopovat. A tím logicky ani nelegální aktivita počítačových pirátů.
Ani po zaplacení výkupného se ale uživatelé ke svým datům nemusí dostat. Místo placení výkupného je totiž nutné virus z počítače odinstalovat. Zpřístupnit nezálohovaná data je už ale ve většině případů nemožné.
Ransomware i podvody na webu. Lidé platí kyberzločincům víc peněz
