Článek
Muže podle ní kontaktovala žena, která se představila jako pracovnice banky, u které má účet. „Volající mu sdělila, že na jejich pobočku přišel muž, který si na jeho osobu chtěl vzít úvěr. Jelikož se jim toto jednání zdálo podezřelé, celou věc prověřují,“ uvedla mluvčí.
Následně žena seniora přepojila na dalšího pracovníka, který poškozenému nabídl, že mu může na pár měsíců zmrazit účet, nebo ať své peníze přepošle na bezpečný účet.
Haló, tady Europol. Muž falešnému policistovi uvěřil a přišel o statisíce
„Senior byl sice nedůvěřivý, ale podvodníci jej dokázali různými praktikami přesvědčit. Muž postupoval přesně podle pokynů a v několika platbách odeslal ze svého účtu finanční prostředky ve výši přes 200 tisíc korun,“ konstatovala Skoupilová.
Jelikož se mu toto jednání pořád nepozdávalo, obrátil se telefonicky na svoji banku. Pracovnice banky zablokovala celý účet a jednu platbu ve výši 25 tisíc korun se jí dokonce podařilo stornovat. Poškozený tak přišel bezmála o 200 tisíc korun.
„Policisté případ prověřují pro podezření ze spáchání přečinu podvodu. V případě dopadení, prokázání viny a odsouzení hrozí pachateli trest odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitý trest,“ doplnila policejní mluvčí.
Policie se snaží na falešné bankéře upozorňovat. I prostřednictvím letáků.
Kyberkriminalita na vzestupu
Policisté neustále informují o internetových podvodech a varují občany, aby byli opatrní a nikam na jiné účty své peníze nepřeváděli. Rada je jednoduchá. „Nevěřte cizím lidem a v případě obavy o své finance si své pochybnosti ověřte u své banky nebo na oficiální telefonní lince, kterou si uložte do svého telefonu,“ doporučila Nováková s tím, že podvodníci využívají důvěřivosti lidí.
Policie již minulý měsíc varovala, že kyberkriminalita v Česku je na vzestupu. „V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022. Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.
Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusejí útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím telefonních hovorů.
Nebezpečný spoofing
Podvodníci navíc dnes již bez větších obtíží zvládnou podvrhnout oficiální telefonní čísla konkrétních institucí, jde o tzv. spoofing. Uživatelé se tak mohou snadno nechat zmást a mohou si myslet, že mluví například s pracovníkem banky.
Česká spořitelna varovala své klienty již loni, že nové vlny podvodů jsou stále propracovanější. „Falešní investiční poradci přicházejí s čím dál propracovanějšími způsoby, jak vás nalákat na vysoké zhodnocení v podobě investic do kryptoměn či akcií velkých společností, jako jsou třeba ČEZ nebo Agrofert,“ varovali pracovníci spořitelny.
Ti poukázali zároveň na to, jak se taktika útočníků změnila. „Novinkou je snaha přesvědčit vás, abyste při kontaktování vlastní bankou neříkali pravý důvod transakce,“ dodali pracovníci banky.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Chtěla si přivydělat aktualizováním aplikací. Přišla o 350 tisíc
