Článek
Útok typu DDoS má vždy stejný scénář. Stovky tisíc počítačů – v některých případech klidně i miliony – začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.
„Válka v Evropě se promítla i do on-line světa. Z pohledu objemu DDoS útoků rekordní březen a duben, během kterých se navíc na české firmy a instituce nejčastěji útočilo z Ruska, vystřídal relativně klidný květen,“ konstatoval Michal Štusák, expert na kybernetickou bezpečnost a spolumajitel společnosti ComSource.
V zemích zapojených do války vzrostl počet kyberútoků až o polovinu
Zdůraznil přitom, že i ruské IP adresy se jako zdroje útoků propadly až na dvanáctou pozici. „Zajímavé ale je, že i přes toto všechno k nejvyššímu škodlivému provozu došlo v květnu v den, kdy Rusko přerušilo dodávky plynu do Finska a zveřejnilo seznamy osob, kterým zakazuje vstup do země,“ konstatoval Štusák.
Celkový objem odfiltrovaného škodlivého provozu se v květnu vrátil podle zveřejněných dat na únorovou úroveň. Naprosto výjimečný byl přitom v tomto ohledu březen, kdy objem zablokovaných škodlivých dat, která nebyla vůbec doručena do sítě uživatelů, vyskočil oproti únoru více než dvacetinásobně.
„Je ale potřeba zdůraznit, že DDoS útoky nás samozřejmě neopustily a týkají se i nadále úplně všech firem a institucí. Je jen otázkou času, kdy zažijeme podobnou intenzitu jako během prvních dvou měsíců války na Ukrajině. Nemusí to totiž ani souviset s geopolitickými událostmi, za útoky mohou stát například jen konkurenti,“ podotkl bezpečnostní expert.
Nejvíc DDoS útoků na české firmy pocházelo z Ruska
Na firmy a instituce v České republice mířily v květnu DDoS útoky z 55 zemí všech kontinentů vyjma Antarktidy. O měsíc dříve se přitom jednalo o celých 176 zemí. „Nejčastější byly útoky z Evropy, odkud pocházelo téměř dva tisíce zdrojových IP adres, stejný kontinent kraloval i žebříčku intenzity útoků,“ přiblížil aktuální situaci Štusák.
„Z pohledu zemí bylo nejvíce útoků z USA, na druhém místě se umístila Česká republika následovaná Slovenskem. Nejintenzivnější útoky směřovaly z Velké Británie, České republiky a Nizozemí. Rusko se propadlo až na dvanáctou pozici, přitom v březnu i dubnu se na české firmy a instituce útočilo právě z této země,“ uzavřel bezpečnostní expert.
