Chtěla investovat na internetu, místo toho bude roky splácet dluh

Na začátku května žena podle ní reagovala na internetu na nabídku výhodného investování. Druhý den jí zavolal domnělý makléř, se kterým se domluvila na počáteční investici dva tisíce korun.

„Volající ženu přesvědčil, aby si stáhla program pro vzdálenou správu počítače AnyDesk. Potom ji informoval, že jí s investicemi bude pomáhat i kolega, účetní. Žena pak postupovala podle jeho pokynů, přihlašovala se do internetového bankovnictví a zadávala platby, které měly sloužit jako investice,“ popsala mluvčí.

Některé převody ale prováděl falešný účetní za ni. Žena si pak na jeho radu vzala úvěr 700 tisíc korun, které podvodník použil na údajné investice. „Na její běžný účet během týdne přicházely různé platby, které podle pokynů přeposílala na jiné účty. Za tuto činnost jí byla přislíbena finanční odměna,“ uvedla Skoupilová.

Zůstalo ale jen u slibu. Podvodník ženu připravil o statisíce korun. Bude-li dopaden, hrozí mu za podvod a další dva trestné činy až osm let za mřížemi.

Policie lidem radí, aby se nenechali zlákat reklamami slibujícími výhodnou investici a byli v takových věcech velmi obezřetní. „Na internetu je celá řada podvodných inzerátů, a některé z nich zneužívají fotky známých osobností a celebrit,“ varuje mluvčí.

Policejní statistiky se stále častěji plní případy, kdy kyberšmejdi pod různými záminkami obrali tuzemské uživatele. Nejde přitom o žádné drobné, Česká bankovní asociace (ČBA) upozornila, že jen za první čtvrtletí letošního roku přišli lidé o stovky milionů korun.

Z dat ČBA je patrné, že kyberšmejdi útočí stále častěji. Během prvních tří měsíců letošního roku totiž bylo napadeno bezmála 21 tisíc klientů tuzemských bank, což představuje v meziročním srovnání pětinový nárůst.

Celková škoda je navzdory tomu nižší, byť jde stále o dechberoucí číslo. Vykutálení podvodníci si totiž v průběhu prvního letošního kvartálu přišli na více než 357 milionů korun.

Za stejné období loňského roku nicméně kyberšmejdi způsobili ještě větší škody, a to o 18 milionů korun.

„Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ doplnil Penc.

Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusí přitom útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím telefonních hovorů či reklam na sociálních sítích.

Právě ČBA minulý týden ve čtvrtek varovala, že se množí případy podvodných telefonátů, kdy se kyberšmejdi vydávají za pracovníky asociace. Využívají přitom toho, že ČBA sdružuje většinu bank působících v Česku, například Air Bank, Českou spořitelnu, ČSOB, Fio banku, KB, Monetu, Raiffeisen Banku či Partners Banku.

Právě na klienty těchto finančních ústavů podvodníci při telefonátech cílí, snaží se z nich vylákat citlivé údaje, pomocí nichž by se pak dostali na jejich účty. Prostřednictvím spoofingu navíc dovedou podvodníci podvrhnout zobrazované telefonní číslo, nachytat se tak snadno mohou i jinak ostražití uživatelé.

„Česká bankovní asociace nenabízí finanční ani poradenské služby ani sama žádným způsobem nekontaktuje klienty svých členských bank. Pokud někdo vyžaduje klientské údaje jménem ČBA nebo jejím jménem nabízí finanční či poradenské služby, je jasné, že se jedná o podvodný telefonát,“ prohlásil Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele a hlavní právník ČBA.