Článek
„Pro převod korun bylo nutné udělat několik postupných kroků. Tím základním bylo nainstalování speciálního programu do počítače. Podvodník jej tak pohodlně ovládal a získal kontrolu nad jeho účty,“ řekl Novinkám mluvčí policie Bohumil Malášek.
Vše samozřejmě probíhalo na dálku, tedy důvěřivý muž z Vyškovska se s poradcem nikdy nesetkal osobně.
Muž uvěřil, že má na virtuálním účtu bitcoiny. Přišel o statisíce
Konta našel prázdná
Společně založili nové účty. Bylo nutné také uhradit různé poplatky. Poškozený tak platil poměrně vysoké částky, například za zřízení certifikátu, pojištění transakcí, ověření údajů či daně.
Tok peněz potom zakončili převodem na nově založený kryptoměnový účet. „Když si jej ale poškozený sám zkontroloval, zjistil, že jeho konto je prakticky nulové. Podobně skončila i kontrola jeho dřívějších účtů, z nichž zmizely úspory,“ doplnil mluvčí.
Zdůraznil, že podvod není ojedinělý. V podstatě stejným způsobem přišel devětašedesátiletý muž ze Znojemska o 20 000 korun. Podvodníkovi po telefonu totiž sdělil veškeré přístupové údaje ke své platební kartě.
Škody za 357 milionů a 21 tisíc obětí
Policejní statistiky se stále častěji plní případy, kdy kyberšmejdi pod různými záminkami obrali tuzemské uživatele. I z dat České bankovní asociace (ČBA) je patrné, že kyberšmejdi útočí stále častěji.
Během prvních tří měsíců letošního roku bylo napadeno bezmála 21 tisíc klientů tuzemských bank, což představuje v meziročním srovnání pětinový nárůst. Celková škoda je navzdory tomu nižší než loni, byť jde stále o dechberoucí číslo. Vykutálení podvodníci si v průběhu prvního letošního kvartálu přišli na více než 357 milionů korun. Za stejné období loňského roku nicméně kyberšmejdi způsobili ještě větší škody, a to o 18 milionů korun.
Policie již zkraje letošního roku varovala, že kyberkriminalita v Česku je na vzestupu. „V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.
„Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ doplnil Penc.
Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusí přitom útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím reklam na sociálních sítích či telefonních hovorů, jak je patrné z řádků výše.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Senior uvěřil báchorce falešného bankéře. Ten mu vysál účet
